2) Přestaňme si přehrávat minulost
Život je jako magnetofonová páska. Co ji ničí, je neustále přehrávání. V praxi to vypadá, že se neustále hrabeme v minulosti a ptáme se: Co by kdyby… Náš magnetofon opakuje stále stejnou starou nahrávku. Více neumí. Proč to vadí?
Pokaždé, když si na starém magnetofonu pouštíme pásku života a chceme se vrátit k nějaké předchozí skladbě, potřebujeme stisknout jedno podstatné tlačítko. Zastavit chod. Teprve pak se můžeme vracet do minulosti. To zastavení je důležité i v životě. Pomáhá nám uvědomit si, že to, co si zpětně přehrajeme v hlavě, nepatří do skutečnosti. Jakkoli jsou vzpomínky na lidi, kteří od nás odešli, krásné, vypovídají o něčem, co už neexistuje. Ale život se nežije v minulosti. Život se žije pouze v přítomnosti. Vzpomínáním nic nezměníme, protože reálné životní zkušenosti čekají v přítomnosti. Tam se ovlivňuje život.
Všichni jsme výsledkem své minulosti, ale nesmíme být jejím vězněm. Protože pak pykáme za něco, co už není. V životě to chodí tak, že kdykoli se oprostíme od minulosti, tedy řekneme staré myšlence sbohem, nějaká nová nás osloví svým “dobrý den”.
Je v našem zájmu spojovat si minulost jenom s dobrými pocity, ne s hořkostí a negativitou. Protože si to nezasloužíme.
3) Přestaňme trvat na tom, kým jsme byli před bouří
Těžké časy jsou jako paní Bouře. Ta člověku brání dojít tam, kam si přál. Navíc má ohromnou sílu nás měnit. Jen si vzpomeňte na poslední bouři: Dokázala nám rozfoukat účes, rozmazat make-up, zničit oblečení,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům