1. krok: Přepočítej si přátele
Když se Láska ptala Přátelství, proč je Přátelství na světě, když je tady ona, Láska, Přátelství odpovědělo: “Protože Ty působíš bolesti, a já je hojím.”
Přátelé jsou důležitější než partneři. Ze dvou důvodů: 1) málokdy odcházejí a 2) vidí věci z nadhledu. Zatímco partneři žijí přímo s námi, nemají potřebný odstup. Jsou citově zainteresováni, neobjektivní. Partneři nás sice mohou okamžitě podpořit a třeba objetí od partnera dělá moc dobře, ale přítel – když posuzuje obraz – je mnohem přesnější, protože není příliš blízko plátnu a snáze si pospojuje všechny střípky, souvislosti. Navíc nás obvykle zná lépe než partner. Rozumí více našim náladám, metodikám rozhodování, vrtochům.
Přátelé toho bohužel někdy zneužívají. Vědí, že nad námi drží určitý vliv. A mohou mít sklon hodnotit nás, radit přes čáru. Ale to už není přátelství. To je manipulace.
Jsme-li v pekle, cestu ven za nás nemůže nikdo odchodit. Peklo je v nás, tak jako řešení. Skuteční přátelé se nesnaží cokoli dělat za nás. Jen nás podporují. Neustále. Chtějí, abychom situaci zvládli sami. Protože to bude náš úspěch, naše hrdost, naše zkušenost. Přátelé nejsou od toho, aby všechno pochopili. Někdy situaci nechápeme ani sami. A můžeme vypadat jako šílenci. Ano, každý, kdo je v pekle, je šílený. Ale právě proto se v pekle nikdy nesmíme zastavit, protože jinak nás peklo sežehne.
2. krok: Potřebuješ dělat chyby nebo být za blázna
Ty věty, hlavně od nejbližších, bolí. “Děláš chybu…” “Jsi blázen…” “Tohle nezvládneš…”
Ano, možná děláme chybu, možná jsme blázni, možná to nezvládneme, ale možná také neděláme chybu, možná nejsme blázni, možná to zvládneme. Jen chybující lidé mohou zjistit, jak chybu příště nedělat. Jen ti, kdo někdy neuspěli a ponaučili se, dokázali uspět. Jen ti, kteří toho hodně překonali, toho hodně dosáhli. Jen blázni jdou cestou, jakou by na jejich místě možná nikdo nešel. Díky tomu obvykle najdou to, co...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům