7 kroků, jak se vyrovnat s útěkáři aneb Když muže nenaučili, co je odpovědnost

5. krok: Převezmi kontrolu nad svými myšlenkami, než ji ony převezmou nad Tebou

Proč je tolik třeba rozhýbat se? Napusťte si vodu do nádoby a nechte ji tam stát. Působením vzduchu, slunečních paprsků a mikroorganismů se začne kazit. Stejné je to se stojatým myšlením. Stejně jako voda, která stojí, hnije.

Když otevřeme okna, průvan pročistí vzduch. Lépe se pak dýchá. Když chřadnoucího člověka rozpohybujeme chůzí, cvičením, čerstvým (nehnijícím) jídlem, začne se cítit lépe. Tělo je odměňováno za pohyb hormony štěstí. Totéž musí zvládnout mysl.

Mysl na rozdíl od těla nikdy nestojí. Pracuje i na volnoběh. Pak ovšem vytváří prázdné iluze, domněnky, hrozivé konstrukce. Čím pohyblivější člověk je, tím je pozitivnější. A nemluvím jen o těle. Protáčet se musejí také myšlenky, protože jakýkoli problém nejde vyřešit za použití těch samých myšlenek, které problém vytvořily. 

Musíme ovládat své myšlenky. Donutit je pracovat v našem zájmu. Řešení každého problému není v nějaké budoucí události nebo okolnosti. Je především v našem přístupu, jak s jakoukoli událostí nebo okolností naložíme. Důkaz je přímo v našich vzpomínkách. Rozpomeňte se na problém, který Vás trápil v dětství. Dnes ho vidíte už jinak. Tomu, kvůli čemu jste brečeli, se dnes i zasmějete. Nezměnily se ty události nebo okolnosti. Změnil se náš pohled. Respektive s odstupem času přišel nadhled.

Myšlenky jsou ovlivňovány jedním faktorem. Tím jsou naše pocity. Pocity vytvářejí myšlenky, myšlenky vedou k činům a činy k výsledkům. Pocit – to základní, co tvoří náš život – můžeme správně nastartovat něčím jednoduchým, co zvládneme úplně všichni. Úsměvem. Pouhým stažením lícních svalů. Úsměv nemusí znamenat, že jsme šťastni. Někdy znamená mnohem víc – že jsme silní. Že se dokážeme povznést nad to, co nás nutí se...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům