“Peníze téměř nebudeme potřebovat. Ani české občanství si neruším. Pouze chci místo daňového pekla v České republice daňový ráj.”
Proto název Liberland. Svobodná země. Liberland bude daňový ráj. Jeho občané budou moci danit v Liberlandu. “Chci minimální daně a minimální regulace,” naznačuje Jedlička. Ne, to opravdu není šílenec. Založit si vlastní daňovou registraturu nedokázal doposud žádný Čech. I ten nejbohatší, Petr Kellner, se při platbě daní v zahraničí musí podřizovat pravidlům těchto zemí. Ale Jedličkovi nejde jen o to, aby ušetřil sám. Myslí na jiné. Respektive: Na účet jeho státu potečou daňové platby jiných lidí. Klidně i milionů lidí, jak přece říká.
I kdyby “minimální daně” v Liberlandu znamenaly třeba 1 korunu měsíčně, při několika milionech občanů to není špatný byznys. Jedlička samozřejmě uvažuje globálně, takže hodlá na svém území přijímat všechny měny světa – nakonec proč ne? A protože je možné, že po něm mezinárodní společenství bude požadovat vlastní měnu, je připraven na kryptoměnu, tedy digitální měnu podobnou bitcoinům.
Země, se kterou nelze válčit
Liberland bude země existující především na papíře. I kdyby snad přišla cizí vojska a pokusila se Liberland zabrat, k jejich údivu nenarazí na nikoho, s kým by bylo možné bojovat. Jen na jednu malou pobočku banky spravující daně. Na místě nebude možné zajmout žádného prezidenta, obsadit žádný parlament, dobýt hrad či jen uzmout vlajku – jako to dělali kluci na pískovišti. Není JAK Liberland okupovat. Protože virtuální stát nelze anektovat. Je to jen prázdná louka v meandru Dunaje. Můžete ji vybombardovat, ale na mapě nepřestane existovat. “Neplánujeme žádná omezení ani hraniční kontroly,” říká rozumně Jedlička, který si uvědomuje, že by beztak byly k ničemu. Chcete...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům