4. Život není závod
Bavím se lidmi, kteří spěchají na vrchol hory, aby mohli vykřikoval: “Podívejte na mě, jsem tu první!” Domnívají se, že úspěch přichází s nějakým prvenstvím, s protnutím nějaké cílové pásky. Jenže opravdové štěstí a růst vznikají ne v cíli, ale cestou.
Zkusme si užít cestu, ne až cíl. Věnujme pozornost každému kroku a nespěchejme. Cesta k úspěchu není závod. Není důležité být prvním bohatým člověkem na hřbitově a křičet: “Koukněte, já už jsem tady!”
Být šťastni můžeme být po celý život, každý den, ne až na konci. Proměňme tedy cíl, který jsme si vytkli, ve svou cestu. Proč být šťastný až v poslední den života, když můžeme být šťastni od této chvíle pořád?
5. Cesta k největším úspěchům vede přes překážky
“Nemáš pravdu,” slýcháme. Pokaždé, když mi někdo něco rozmlouvá, se usmívám.
Nevadí mi mýlit se. Mýlím se od narození. Narodil jsem se jako primitiv. Uměl jsem jen dýchat, čurat a řvát. Celý život odstraňuji své neumětelství a ohromně mě to baví. Každé překonání překážky je pro mě úspěch. S každým přelezením odstraním jednu chybu. Musíme chybovat, jinak to nejde.
Nevím, jak Vy, ale mně nedali k životu návod. Musím zkoušet, co funguje. Zkoušení je součást procesu úspěchu. Vypadat jako hlupák je často jediná cesta vpřed.
Smát se nám mohou jen lidé, kteří sami stojí, protože jen takoví lidé nechybují. Ti dokážou celý život mluvit o správné cestě, ohlížet se po ní, místo aby tu cestu opravdu žili.
Nebojme se překážek a selhání. A klidně ať selháváme před...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům