1. znamení: Stále častěji nás napadá, že nejsme dost dobří
Představte si, že bychom se zkusili vůbec neomezovat myšlenkami, co dokážeme a nedokážeme, co pro nás možné je a co není. Že bychom si docela obyčejně zkusili věřit. Co bychom zjistili? Že víra není myšlenka ovládaná myslí. Víra je myšlenka ovládající mysl.
Nikdy nenastane vhodný čas zkusit to, v co nevěříme. A pokud si věříme, žádný čas není vhodnější než teď. Jsme nejstarší, tedy nejzkušenější, jací jsme kdy byli. A nejmladší, jací kdy budeme. Jestliže chceme čekat na moment, až budeme vůbec nejzkušenější, jak je v životě možné, musíme si počkat do poslední sekundy před smrtí.
V této chvíli jsme přesně tak dobří, jak můžeme být. Přesně tak dobří, za jaké se považujeme. Co kdybychom dnes uvěřili, že jsme dost silní, odvážní a zkušení na to, abychom udělali jeden malý posun, na který stačíme?
Je to maličkost, ale my se pohneme. V okamžiku, kdy jsme mysleli, že to už nepůjde.
Ale ono to jde. Vždycky.
2. znamení: Stále více času ztrácíme naplňováním očekávání jiných
Všichni máme stejně času. 24 hodin denně. Není pravda, že někdo má málo času. Pouze ho ztrácí lidmi a aktivitami, kterým se už dávno věnovat neměl.
Jen se rozhlédněte a počítejte, kolik lidí žije život podle svého přání. A to jsme ve svobodné zemi. Většina lidí žije proto, aby naplňovala očekávání někoho jiného. Někdo v práci, někdo v rodině, někdo ve vztahu s přáteli. Když si sepíšeme, co je pro nás v životě důležité (své hodnoty), a porovnáme je s každodenním harmonogramem, pak se ptám, kde je ten odpočinek, masáže, čtení dobrodružných knížek, učení jazyků, jakékoli jiné makání na sobě, o kterém pořád jen sníme? Kde jsou činy?
A hlavně: Kde je náš život?
Kolik času věnujeme tomu, co chceme opravdu my?
Rodiče nám slibovali velkou...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům