5. Zřekněme se přehánění a strachování o všechno
Kdykoli nás naše obavy a úzkosti nutí dívat se příliš hluboko do pocitů a událostí, které prožíváme, vytváří to problémy. Upřímně, viděli jste někdy pod mikroskopem to, co jíme? Nebo koberec, po kterém chodíme? Nebo peřinu, kterou se přikrýváme?
Od faktů je dobré udržovat si přiměřený odstup. Lekání a strachování neodnese zítřejší problémy. Jediné, co nám odnáší, je dnešní klid a potenciál. A život je příliš krátký na to, abychom se o tak důležité hodnoty svévolně připravovali.
Možná se v našem okolí vyskytnou lidé, kteří nás budou tlačit do přehánění a strachování. Možná nám budou tak blízcí, že se jim nebudeme moci vyhýbat (kolegové, příbuzní). Možná to ani nebudou v jádru špatní lidé a budou to myslet ze svého pohledu dobře, přesto nám budou škodit svou snahou, abychom degradovali sebe, své rozpoložení, vyhlídky.
Opakuji: Nemusejí být zlí, jen budou zlí pro nás v tomto okamžiku. Protože my potřebujeme spíše podporu. Parťáky, kteří nám budou pomáhat nahoru, především s nadějí, vírou a v první řadě s pohodou.
6. Zřekněme se přesvědčení, že nejsme dost silní na to, abychom udělali další krok vpřed
Dokud žijeme, vždy je možné jít dál. Bez ohledu na to, jak obtížně se to zdá. Ano, na vrcholu zármutku (lekcí, které v té chvíli přijímáme) jsme ochromení, neschopní kroku. Ale to má svůj účel. Jsme jako telefon na...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům