Láska je jako mýdlová bublina. Když si myslíme, že ji pevně držíme v dlani, prsk, ztratí se…
Když jsem byl malý, přímo před očima mi psa porazilo auto.
Byla to moje chyba. Ukrutně jsem naříkal. Klekl jsem si k němu a nikdy nezapomenu, co udělal těsně předtím, než zemřel.
Olíznul mi tvář. Mně, který mu sebral život.
Právě mně slíznul ty slzy.
Láska dokáže být i taková. Nevím, zda jsou lidé schopni stejné lásky a stejného odpuštění jako psi, ale já od té chvíle chtěl tak vidět. Proto jsem, naivně a infantilně, napsal knihu 250 zákonů lásky, jejíž první vydání jste rozebrali za 3 týdny a navrch jste mě potěšili reakcemi a fotografiemi toho, co Vás v knize zaujalo…
Ano, i takto kniha slouží…
Vážím si absolutně všech Vašich e-mailů i vzkazů na sociálních sítích, reprodukuji jen pár – ne snad, že by tyto čněly nad ostatními, ale nejlépe vystihují to, co většinou píšete.
Děkuji všem za veškerá slova a čas, který responsím věnujete. Děláte mi obrovskou radost.
I když mi to nepíšete, dobře vím, že moje názory na vztahy jsou staromódní. Jednak je to tím, že jsem už starý pes, a jednak se záměrně držím dál od této doby, která nás učí všechno jednoduše DELETOVAT a RESETOVAT a žádná klávesa na notebooku, tabletu nebo chytrém telefonu neříká POKRAČUJ, BOJUJ, HLEDEJ CESTU.
Přitom právě tyto klávesy člověk v životě, včetně...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům