Toto je můj poslední článek. Protože mě za něj manželka uškrtí. Ale já si nemohu pomoci. Otevřeně přiznávám: Všímám si u žen přes siluetu šatů i prádla.
Teď ještě mohu být hrdina, a tak říkám: Nakonec, co je na tom neslušného? Prádlo přikrývá stejné partie jako dvoudílné plavky, v nichž se ženy nezdráhají ukázat. Navíc proč by existoval celý byznys prádýlek, když by design, přesnost a styl konkrétní jedné dámy měl obdivovat jen jeden muž, její partner?
Aby však nedošlo k mýlce. Neokukuji ženy jako takové. Co mě na dámské prádle nejvíce baví, je, jaká je to zajímavá věda.
(Upozorňuji, že následující řádky budou ryze laické, protože jsem laik.)
Když jsem před sedmi lety poprvé potkal svéráznou odbornici na spodní prádlo, podnikatelku Helenu Konarovskou, stud, kterým jsem byl opatřen, okamžitě zmizel. “Máte blbý spodky,” šokovala mě. Jak může vidět přes mé černé společenské kalhoty? “No, pořád si taháte švy ze zadku,” upozornila mě tehdy na něco, co jsem ani nevnímal.
Ano, takhle ona mluví.
“Šmankote, zase jedna z těch, kerý za celej den sněděj jednu jahodu!” okomentovala před pár měsíci mou ženu, která si ke Konarovské na doporučení přišla koupit nový kousek…
Faktem je, že ta paní umí. Naučila se to. Musela. V dekoltu totiž madam Konarovskou příroda štědře obdařila. To ale není vždy příjemné. Když pak na sebe sháněla plavky, slýchala, že na “tohle” nic nemají. Nabrečela se – než se naučila, že vhodně vybrané prádlo dokáže opak. Narovnat i zvýšit sebevědomí. A to nejen u žen po porodu, kojení, operaci. Nýbrž i u těch, které o sebejistotu přišly cizí vinou. “Matka, která nesnáší své tělo, logicky nenaučí svou dceru, aby se měla ráda. Nespokojení rodiče vychovávají zase nespokojené děti,” říká Konarovská, která sama má tři. A je máma od rány.
Nicméně, když pominete její přímost, od oka ženě tipne nejen správnou velikost, ale i optimální barvu, střih a vzor. “Tohle zahoďte… Protože v tomhle se určitě těšíte celej den domů… až konečně shodíte šraňky… a oblíknete tričko s vnadama volně loženejma, že jo?” ukazovala na Janino původní prádlo. “Princezno,” poučovala ji dál, “o správný podprdě celej den ani nevíte. A správná je ta, když kostice lícuje s ramenním kloubem…”
Paní Konarovská mě před sedmi lety změnila. Například mě naučila krást v koši na špinavé prádlo. Abych měl podle čeho v Le Chaton kupovat dárky. Co mě udivilo, na...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům