Neboli: Brání nám v růstu
Zní to fantasmagoricky, ale i tito lidé jsou v našem nejbližším okolí. Ano, brání nám uspět, brání nám být naplněnější, šťastnější, úspěšnější…
Úspěch není nikdy lehce a rychle dosažitelný. Pro mnoho lidí je tedy těžké jít tou náročnou cestou sami. Jenže pro další je ještě mnohem těžší jít s někým – s břemenem, Brzdičem, na zádech.
Protože cesta za úspěchem je namáhavá, Brzdič se nám snaží připomínat, jak se během té cesty namáhavě cítíme. Snaží se vyvolat dojem, že to nestojí za to. Lidé, kteří se s Brzdiči dokázali vypořádat, také vědí, že je cesta namáhavá, ale neustále si připomínají, co si zaslouží. Před očima mají například své Nástěnky vizí, sny, za kterými jdou a nikdy nepřestanou jít. Brzdiči se takovým vizualizacím smějí: Nedokážeš to. Nedosáhneš toho. Vzdej to.
My ale víme, že nikdy nedosáhneme toho, o co se nepokusíme. Nikdy nedojdeme do cíle, pokud nebudeme mít výdrž a trpělivost. Pokud s pokorou nebudeme přijímat své výhry ani prohry. Nezáleží na tom, jestli nám život právě věnuje pohlazení, nebo pohlavek, s každým krokem vpřed nám dává novou zkušenost (byť v uvedených opačných formách).
Všeho, co kdy stálo za to, jsme dosáhli tím, že jsme přijali výzvu. Jen zkoušky mohou člověka připravit na úspěch a jen velké zkoušky na velký úspěch. Žádná lekce, žádná nová cesta není ztrátou času, protože s každou rosteme. A právě to Brzdiče štve. Brzdič není možná vůbec horší, slabší nebo neschopnější než my, ale protože se soustředí na cizí životy a jejich brzdění, nezaznamenává žádné VLASTNÍ pozitivní výsledky. Jak by mohl, když ve svůj prospěch nic nedělá? On se domnívá, že problém je v okolí, které ho přerůstá. Vždy kolem najde někoho, kdo na sobě pracuje, a toho se snaží zastavit, ponížit. Aniž by si uvědomil, že žádný cizí úspěch/neúspěch není řešením jeho situace.
Znám mnoho párů, ve kterých jeden žárlí na druhého. Jeden raději podřízne větev, na které oba sedí, jen aby se druhý nedostal ve svém osobním rozvoji výš – aby ho nepřerostl a neučinil méněcenným. Brzdiči jsou velice nebezpeční a zákeřní. A vztah, jak píšu na obalu své knihy, musí být jako dvojkolo. Není možné, aby jeden šlapal a druhý brzdil. Protože bicykl pak prostě nejede.
Brzdič má škodolibou radost, kdykoli nás okolnosti zatlačí zpět. Ještě ale nepochopil, že člověk, který jde za úspěchem, funguje někdy jako šíp. Aby mohl co nejlépe trefit terč, musí se nechat trochu zatlačit zpátky do tětivy. Nabrat nádech.
Protože i když šíp couvá, neznamená to, že přestává držet mušku a cíl. Naopak. Je potom mnohem přesnější.
Neboli: Žije v minulosti
Myšlení je tak mocné, že ať si myslíme, že něco dokážeme, nebo nedokážeme, vždycky máme pravdu (jak říkal Henry Ford). Stejně tak je mocné u lidí, kteří si myslí, že to nejlepší už mají za...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům