7. Oceňujme to, co jsme již zvládli
Děsíte se, když si máte lehnout do postele a usnout?
Nejde Vám to bez uklidňujícího prášku?
Jakmile zavřete oči, zhroutí se na Vás všechny úkoly, které Vás čekají zítra, pozítří, kdykoli později, a dusíte se jako zavaleni korbou písku, kterou na Vás vyklopil náklaďák?
Chápu. Toho, co nás v životě ještě čeká, je totiž nepočítaně. Stejně jako je nepočítaně našich neúspěchů a proher, které již máme za sebou a které si můžeme před spaním kdykoli přehrát a připomenout. Ano, z obojího můžeme chytit opar – z leknutí.
Anebo je ještě jedna možnost.
Kdykoli nám stres začne tímto způsobem krást naši spánkovou regeneraci, přestaňme se soustředit na to, co jsme mohli nebo měli mít, a kde jsme mohli nebo měli být. Vypusťme tu spoustu drahé elektroniky, větší dům, auto snů, lukrativní dovolené a pytle peněz. To, co ve skutečnosti způsobuje štěstí, je bezplatné a jen uvnitř nás. Štěstí je totiž postoj k tomu, co prožíváme teď. Bez ohledu na požitky kolem sebe.
Abychom se nestresovali, potřebujeme zřetelně vidět, za co zrovna dnes můžeme být vděčni, protože nás to dělá úspěšnějšími, šťastnějšími. Než zhasneme lampičku, vezměme si tužku a papír a...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům