Nevecpal do kufru rezervní boty. Tak vymyslel ponožkoboty, které jde srolovat

Tento článek je ukázkou toho, jak člověka dokáže ovlivnit čtení FirstClassu – jak může změnit jeho myšlení a způsob přístupu k problémům. Pozor! Není to zásluha magazínu FC, protože magazín FC sám o sobě nic nezmůže. Je to stoprocentní zásluha každého čtenáře, který najde sílu naše doporučení aplikovat v životě. To on vede změnu svého myšlení. Změnu svého chování. To on vytváří své výsledky.

Nápad, o kterém dnes napíšu, jeho autorovi na crowdfundingovém portálu vynesl už čtyřnásobek částky, kterou na rozvoj poptával (aktuální stav můžete sledovat zde). Jeho cesta k úspěchu je teď již otevřená.

Na začátku byl okamžik, který známe všichni. Všechny nás to mohlo napadnout…

Petr Procházka se balil na cesty. Jako většina z nás stál nad otevřeným kufrem a řešil optimální počet potřebných a rezervních věcí. Všechno se mu dovnitř prostě nevešlo.

Mr. Bean si na jeho místě věděl rady. Přelomil zubní kartáček vejpůl, ustřihl kus oděvu, zabalil jen jednu botu. Ale Petr byl už vzteklý. Minimalizoval všechno, co jen šlo, a stejně… “Měl jsem ultralehké bundy, skladné ručníky, dehydratovanou stravu… A pak jsem sledoval, jak celou polovinu zavazadla zabírá rezervní obuv, takzvaně pro strýčka Příhodu.” Zatroleně, proč i boty nedělají skladnější? – problesklo mu hlavou.

Byla to jenom myšlenka. Přesto ten důležitý okamžik, prosím, fixujme.

Nebýt průměrný, nežít v Ažlandu

Petr byl v posledním ročníku studia práv. Nad kufrem stál proto, že rád cestoval. To je klíčové pro pochopení jeho myšlení:

“Vždycky mě bavili dobrodruzi, kteří se vydávali do neznámých končin. Tím myslím i inovativní projekty. Zajímali mě lidé, kteří se dokázali odlišit od davu a vyšlapat si vlastní cestu. Obdivoval jsem je a přemýšlel jsem, proč oni jsou tak úspěšní a já jen průměrný…

V Česku tehdy, jako hodně mladý, odpověď nedostával. Když se známých zeptal, proč je někdo úspěšný, často slýchal: Protože je to podvodník, úplatkář, protekční dítě. Češi jsou, pokud jde o degradaci úspěchu druhých, rychle hotoví. Také proto tolik Čechů neroste. Není to proto, že by to nedokázali. Ale oni nepřemýšlejí, v čem druzí skutečně mají náskok a v čem by se dali dostihnout…

Petr tedy odjížděl hledat odpověď na svou otázku jinam. Do jiných zemí, kde se o úspěšných zdaleka takto nemluví. Ve vyspělé cizině je lidé...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům