Motto: Pomalý pokrok je lepší než žádný pokrok.
Když jsem vytvářel nové vydání magazínu FC se sílícím vzpěračem na obálce, měl jsem před očima všechny čtenáře, kteří mi kdy napsali, že mají problém s nevírou. Cítí se občas nedostatečně, méněcenně, ztraceně – jako by jim někudy unikala energie a rozbil se vnitřní kompas, který ukazuje životní směr.
Vím, že si každý nemůže dovolit obětovat 99 Kč za časopis, proto alespoň několik řádek takto na internetu pro všechny. Kdykoli budete mít potíže se sebevědomím a vírou, vraťte se k nim…
Začnu tím nejzákladnějším:
Pozitivní výsledky vyplývají z pozitivních činů.
Pozitivní činy vycházejí z pozitivních myšlenek.
A pozitivní myšlenky vznikají z pozitivních pocitů.
Ale jak si vytvořit pozitivní pocity, když jsme obklopeni negativními lidmi?
Každý člověk je průměrem 5 nejbližších osob, s nimiž tráví nejvíce času. Vypadá to snadno – jestliže na nás okolí působí negativně, vyměnit osoby kolem nás. Ale co když to není možné? Co když nemůžeme ovlivnit to, kdo většinu dne tvoří naše okolí?
a) Zaměstnání. Propouští se, snižují mzdu. Odcházejí kvalitní lidé, kteří jsou příliš drazí, přichází kdokoli, hlavně když je levný. Firma jde ke dnu. A tak jako směrem k mořskému dnu, vzrůstá tlak a houstne tma, negativita. A my z nějakého důvodu nemůžeme odejít.
b) Kamarád. Jednou padl a už si nevěří. Jen naříká, je k nesnesení. Přichází o partnerku, práci, byt, přátele. V dobré víře zůstáváme my, a tak do nás pouští jed.
c) Partner. Využívá to, že doma není úniku. Nejsme už jen vrba, jsme už přímo terč. My můžeme za jeho špatné období, neúspěchy, problémy v jeho rodině. Milujeme ho, věříme, že je to jen dočasný mrak, který přejde.
Ale jak to ustát? Jak vydržet s kontaminovanými lidmi, aniž bychom se sami nezamořili jedovatým plynem z jejich úst?
Než si na tuto otázku odpovíme, nejprve musíme pochopit, jak funguje komunikace s negativním člověkem a proč je tak nebezpečná; proč je to doslova otrava.
Negativní lidé si stěžují na všechno – na práci, rodinu, přátele, zdraví, politiku, vše, co jim přijde na mysl. Jsou cyničtí, pochybují, tvrdě odsuzují. Chovají se tak vůči druhým i vůči sobě. Proč to dělají?...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům