6. Oba umožňují, aby si ten druhý zachoval tvář
Když někdo zakopne, natluče si a uzarděle se zvedá, dělejme, jako by se nic nestalo. Dovolme mu, aby si zachoval tvář a mohl se opět vrátit do své pohody. Neplatil za chybu dvakrát – pádem a ještě zahanbením. Co tím myslím ve vztahu?
Nepřipomínejme partnerovi, že zakopl, nepřipomínejme mu nic, co sám moc dobře ví. Není to jen akt inteligence člověka, ale hlavně laskavosti. Tohoto aktu je ovšem schopen jen ten partner, který si uvědomuje, že druhý se může chovat občas “zvláštně”, protože každý prostě prožívá nějakou vnitřní krizi a utrpení, které zvenku často neumíme posoudit. Pak reaguje na své stísňující pocity a myšlenky. Jeho jednání, ačkoli je žlučovité, nemusí mít s námi nic společného. Je jako bouřkový mrak, který nás využije jako hromosvod.
Ano, skrze nás se vypořádá se sebou, s okamžikem svého života. Dovolme mu to. Každý potřebujeme takový hromosvod.
Všichni máme výkyvy nálad, které působí nerozumně. Říkáme tomu “špatný den”, jsme naštvaní nebo rozmrzelí. Mít po svém boku partnera, který nám dá prostor, abychom se vyřvali a obnovili svou pozitivní energie, aniž by si to bral osobně, je neocenitelný dar.
Proto i když máme NEPOCHYBNĚ PRAVDU a partner se NESPORNĚ MÝLÍ a jeho emoce se o to podrážděněji vztekají, nenechme se ovládnout svým egem. Když ho ponížíme, nedosáhneme ničeho pozitivního. Spíše naopak, ztratíme svou velikost, velkorysost, jak se říká tomu velkému rysu člověka.
7. Oba jsou ochotni přinášet tomu druhému oběť
Kdykoli máme sklon k výčitkám, uvědomme si, že nejšťastnější vztahy jsou spojeny s láskou. A láska zahrnuje především pozornost, kázeň, úsilí, připravenost o někoho pečovat a nutnost obětovat se v bezpočtu malých ohledů,...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům