2. Jak vybudovat růstové prostředí
“Fotbalový tým funguje jako kterákoli jiná firma. Vybíráte kvalitní lidi s potenciálem dalšího osobního růstu, kteří se chtějí zlepšovat a společně uspět v konkurenčním prostředí. Perspektivnost člověka se ale neměří talentem nebo aktuálními schopnostmi, nýbrž ochotou prohrát. Vysvětlím to,” protáhl se Arsène Wenger v křesle.
“Svět je bezpochyby plný geniálních lidí a nápadů. Dokonce bych řekl, že každý člověk je v něčem výjimečný. Ale jen malé procento lidí jde nakonec s kůží na trh. Ostatní se bojí neúspěchu natolik, že se vůbec uspět nepokusí. A když se uspět pokusí, při prvním neúspěchu se vzdají. Proto NIKDY nerozhoduje talent nebo nápad, nýbrž ochota prohrát. Zesměšnit se. A znovu vstát. Poučit se z chyby. Zapracovat na sobě. A zlepšit se.”
Ve sportu je podle Wengera relativně snazší uspět, protože “ve sportu vždycky máte vyzyvatele, sport je postavený na výzvách a překonávání sebe nebo druhého. Ale v jiných oblastech, včetně podnikání, si vyzyvatele musíte vytvořit.”
První možnost: v lidech kolem sebe. “Hnací silou růstu každého člověka je konkurence. Tu konkurenci si lze vytvořit ve vlastním týmu. Vybíráte si takové okolí, které Vás výkonnostně přesahuje a zdravě provokuje. Nedá Vám to, abyste v takovém prostředí zůstali Pan Nikdo, nepracovali na sobě,” říká Wenger. “Anebo konkurenci může představovat někdo, kdo stojí mimo Váš vlastní tým. Skutečný soupeř. Protože nikdo neprohrává rád.”
Druhá možnost: v sobě. “Každý člověk je strůjcem svého osudu. Jeho rozhodnutí vytvářejí jeho život. Jsme tím, co si vybíráme. Konkurenta sami v sobě si tedy vybudujeme tak, že začneme přijímat rozhodnutí ve směru svého posunu. Začneme překonávat ne druhé, ale svou včerejší verzi. Rozhodovat se tak, abychom se stále něco nového učili a vzdělávali. Samozřejmě, učit se znamená pronikat do nových míst, kde jsme ještě nikdy nebyli. Znamená to dočasně něco neumět a zpočátku prohrávat. Ale jen přes prohry se vytváří mentalita vítěze.”
Oklikou se vracíme k Elonu Muskovi a jeho “vítěz není ten, kdo nikdy neprohrál. Ale ten, kdo se nikdy nevzdal”.
Wenger to zakončil něčím jednoduchým k zamyšlení: “Abychom v jakékoli oblasti v životě vyhráli, musíme vydržet, tedy věřit, že to můžeme dokázat.
Nemyslím si, že nejúspěšnějšími lidmi jsou ti nejschopnější, nejtalentovanější nebo nejnápaditější. Naopak, ti nejschopnější, nejtalentovanější a nejnápaditější mnohdy svůj potenciál vůbec nenaplní a neuplatní. A proč? Protože jim chybí něco mnohem podstatnějšího, co ve skutečnosti více rozhoduje o úspěchu. Odvaha prohrát, víra a vytrvalost. Každý se totiž může vypracovat v oblasti, ve které tuší nějakou...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům