Každý problém je příležitost, to píšeme v každém vydání magazínu FC. Problémem (a svým způsobem i příležitostí) je také uprchlická krize. Do Evropy se přes Středozemní moře přihrne do konce roku dalších 700 000 migrantů (odhad Úřadu Vysokého komisaře OSN). Pracovní trh v Evropě se tak rozšíří v součtu o 1 milion uchazečů ze zemí, kde průměrná mzda dosahuje asi poloviny minimální mzdy v Česku. I české firmy tak už přemýšlejí, zda situaci využít.
V srpnu měl podle hrubých odhadů počet migrantů ze Sýrie a dalších afrických zemí překročit čtvrt milionu. Od té doby se příliv do Evropy podle dalších hrubých odhadů ustálil na 10 000 nových osobách týdně. Ačkoli Česko není jejich cílovou destinací, pro české firmy začínají být tématem ke zvážení. Personalisté tak přemýšlejí o uplatnění běženců na českém pracovním trhu. Důvody jsou jasné. “Česko se bez zahraničních pracovníků neobejde. Nezaměstnanost je v tuzemsku nízká a firmy potřebují další a další zaměstnance,” říká Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.
I když totiž i mezi Čechy jsou ti, kdo nemohou sehnat adekvátní zaměstnání, volná práce v Česku je. Jenže v řadě případů taková, kterou Češi dělat nechtějí. Nevoní jim buď povaha práce, nebo nabízená odměna. S běženci by to mohlo být jiné. Proč?
V Sýrii, odkud utíká nejvíce lidí, činí průměrná mzda 5000 Kč měsíčně. A všichni běženci se do bohatých zemí, kam řízeně směřují, nevejdou. Česko, společně s Rakouskem, je první nárazníkový stát, kde by mohli najít svůj nový domov v okamžiku, kdy Německo vyhlásí stop stav. Jak tedy české firmy o možných nových (levných) pracovních silách přemýšlejí? “Mají v podstatě 5 otazníků. Když se je podaří uspokojivě zodpovědět, může to do jisté míry změnit zaměstnaneckou mapu. V současné době umisťujeme v českých firmách nejčastěji cizince ze Slovenska, Rumunska, Bulharska a Polska,” dodává Surka.
Proč by to nemohli být Syřané a jiní Afričané? Co především firmy zjišťují?
1. otazník: jazyková bariéra
Už v provizorních táborech se prověřuje, do jaké míry hlavní tok migrantů, mezi nimiž jsou zdraví, silní a práceschopní muži, hovoří anglicky, respektive jak rychle jsou schopni (a ochotni) učit se řeč v nové zemi. Čeština patří k velmi náročným jazykům, nicméně i asijští přistěhovalci její základy zvládají, když chtějí. “České firmy se toho tolik nebojí. Mají s cizinci dobré zkušenosti. U pracovníků z Polska, Slovenska a Ukrajiny je jazyková bariéra dokonce minimální, lidé je přijali,” podotýká Surka.
Jenže zmíněné národnosti jsou slovanské a jazykově k nám mají blízko. Navíc u některých muslimů by...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům