Táta se vrací k počítači a práci. Najednou se mu zdá, že má vlčí mlhu. Protírá si nevěřícně oči. Na bezpečnostní kameře, instalované ve skladu, vidí dospělého muže. Zastavuje se, po chvíli s úsměvem platí a jde dovnitř hrát. Kromě dolaru věnuje Cainovi něco podstatnějšího – zájem a čas.
Jmenuje se Nirvan a ani netuší, že je tak trochu chlapcovým andělem, prvním zákazníkem v životě.
“Před skladem seděl malý kluk. Jen jsem přibrzdil autem, abych ho nesrazil, hned mi povídá, abych něco za dolar zkusil. Nevím, co mě to popadlo, ale šel jsem… Házel jsem míčkem do nějaké obroučky. A když jsem se trefil…
… ten kluk vlezl z opačné strany do té papírové krabice a proříznutým otvorem mi podal papírek jako poukaz na další hru u jiného zařízení. Pochopil jsem, že jde o arkádu a on předstírá automat… Když jsem přihlédl k tomu, že neměl žádné prostředky, jen myšlenku, neměl jsem slov, do čeho věnoval svůj čas i jak věřil, že lidé v tom uvidí to, co on,” vzpomíná Nirvan na zážitek za pouhý 1 dolar.
I když od Cainovy “herny” odjel, v hlavě ji měl pořád. Na Facebooku se svěřil přátelům, co viděl. Nakonec založil stránku, která postupně posbírala 140 000 followerů z celého světa.
Nirvan na ní nepsal jen o Cainovi, ale o dětské vynalézavosti a snaživosti obecně.
A nakonec zorganizoval to, co 9letému člověku, který usiloval jen o cizí radost, přineslo zaslouženou odměnu – jeho vlastní radost. Protože tak fungují energie. (Níže vše dokumentuje video.)
Nirvan se totiž dohodl s Cainovým otcem, aby malého podnikatele, který znovu marně bojoval s nezájmem ulice, odvezl za rozptýlením do centra LA. Caine tam viděl, kolik dětí i dospělých se raduje na podobných atrakcích, jaké neúspěšně nabízí on.
Caine viděl rozdíl – oni měli všude hudbu, světelné efekty, třpyt a lesk. On nic takového neposkytoval, ani by to neuměl.
Při návratu se ho otec, velmi skleslého, v autě ptá: “Co myslíš, bude Tě doma čekat nějaký...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům