4. Naučme se kreativně prokrastinovat
Prokrastinace (odkládání) je vnímána často negativně. Ale prokrastinace není dobrá ani zlá, to jen lidé jí dávají zabarvení podle své momentální nálady nebo myšlení.
To, že někdy odkládáme například náročnou konverzaci s někým důležitým, je pochopitelné, jestliže si potřebujeme ještě uspořádat myšlenky, ověřit fakta, takticky počkat na nějaký vývoj. Pak prokrastinace může působit konstruktivně. Rozhodně to ale není sezení někde na pařezu nebo ukrývání se před danou osobou. Prokrastinace totiž může vypilovávat kreativitu. Nevěříte?
Jestliže se točíme v kruhu strachu z toho, co nás čeká, nechce se nám do toho a odkládáme to, je důležité neustat, ale začít pracovat na něčem jiném, co nám pomůže rozpohybovat hlavu pozitivním způsobem. Tedy tím, co posiluje naši mysl a umožňuje nám myslet kreativně. Někomu se osvědčuje psaní deníku, jinému kreslení, třetímu meditace, čtvrtému hraní na kytaru, pátému cvičení.
Zkrátka zapojme své tělo i mysl. Kdo si dává pořádně do těla v posilovně nebo sauně, obvykle se už v půlce svého “relaxu” začne těšit na změnu – i náročný úkol, který hrne před sebou. Jako by se zaktivizoval – úkol pak zvládá s menším objemem stresu a úzkosti. A hlavně získá do něj chuť.
5. Někdy musíme jen projít dveřmi
Většina překážek, které vnímáme, jsou psychologické, nikoli fyzické. To znamená nejde o hmotné zdi, těžké kované brány nebo barikády, které by nám bránily v pohybu. Možná z nich máme takový pocit, ale ten se rozptýlí, jakmile uděláme krok.
Amancio Ortega, dnes nejbohatší Evropan, který od nuly vytvářel své módní impérium (značky Zara, Stradivarius, Bershka a další), říká, že nejtěžší na růstu bylo ubírat se správným směrem. CHTÍT pokračovat. Nelenivět. “Kdykoli se mi zachce zpohodlnět, podívám se na slunce a vezmu si vzor ze solárních erupcí. Začnou a neustanou, dokud v sobě mají energii – dokud nemají hotovo.”
Kamprad, narozený jako dyslektik, i název své firmy IKEA musel koncipovat podle prvních písmen své adresy (obával se, že jiná slova by zapomněl): Ingvar Kamprad (jméno a příjmení), Elmtaryd (rodná farma), Agunnaryd (venkovská osada, kde s rodiči žil). Měl spoustu vnitřních bloků a důvodů nevěřit, že by něco velkého dokázal. “Ale ty bloky byly jen ve mně. Nevěřil jsem, že bych – pomyslně – prošel dveřmi. Bál jsem se, co hrozného by mohlo být za nimi a že bych to nezvládl. Dnes se sám sobě směji, protože stačilo jen těmi dveřmi projít.”
6. Respektujme své vibrace
Taoismus učí, že všichni máme nějaké přirozené frekvence, kterými...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům