Utrhl jsem nezralý plod.
Byl tvrdý a kyselý.
Jako nezralí lidé – trpcí jako zkušenosti, které nám dávají.
—
Dva dny, dvě setkání s úspěšnými ženami, které opustili výrazně mladší partneři.
První jsem neviděl tolik let – od mého odchodu z Novy. Jako vždy se usmívala, ale tentokrát úsměv zakrýval mnoho bolesti. “Nemohu Ti ani popsat, jak bolestné je pořád čekat na něco, co nepřichází.” S výrazně mladším partnerem věřila v budoucnost tři roky. “Milovat ho nebyla chyba. Ale myslet si, že mě miluje, byla.”
I když si přál dítě a ona mu ho dala, on teprve poté zjistil, že se v roli otce jaksi dusí. A tak ji skrečoval, zůstala na dvě děti sama.
Druhá žena, starší podnikatelka, se po čtyřech letech vztahu domluvila s výrazně mladším partnerem na miminku. Včera po návratu od lékaře šťastně telefonuje: “Lásko, čekáme ho!”
Její hoch vyslovil 11 písmen, která za sebe seřazená jednou provždy změnila 3 lidské životy: “Nech si to vzít.”
“Nějak” si to rozmyslel. “Nějak” se zrovna teď na otcovství necítí. Ale za rok to může být jiné. Třeba…
“Bylo to, Petře, jako dát radostný status na sociální síť a od nejbližší osoby dostat UNLIKE,” popsala svůj pocit.
“Zlá slova jsou zbraně slabých lidí.” Tacitus
Kdykoli chceme někomu hodně ublížit, udělejme to slovy. Všechny zbraně ubližují jen jednou. Prostřednictvím slov ubližují lidé, kteří chtějí ublížit víckrát. Slova totiž ubližují nejen tehdy, když se řeknou, ale kdykoli si na ně vzpomeneme. Rezonují i po letech, jako olověná kulička zamčená ve skleněném mozku.
“Nech si to vzít” – ta jediná věta změnila za prvé život člověku, který nedostane šanci se narodit, za druhé ženě, která možná navždy přišla o sen, a za třetí jakémukoli dalšímu muži, který vstoupí do vztahu s ní v budoucnu. Protože partner, který si počaté dítě poněkud spletl s vrácením zakoupeného zboží v supermarketu do 10 dní, se ještě v tu minutu stal...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům