1. krok: Minulost nechme být

Řeknu Vám 3 důvody:

1a) Co se stalo, nejde odestát. Ani sebeobviňování, doprošování se, přísahání nepomůže překonat faktickou překážku, kterou jsme objevili v sobě. Nemá smysl hystericky řvát na zrcadlo nebo zalykat se lítostí, to minulost nezmění. Nikdo z nás není schopen změnit minulost, ale každý z nás je schopen změnit budoucnost. A budoucnost nezačíná zítra, nýbrž dnes.

1b) Když Vám teď řeknu, abyste zbytečně nenadávali na to, co se stalo, protože své nadávky budete jednou odvolávat, asi mi nebudete věřit. Ale všechna velká plátna v uměleckých galeriích je dobré vnímat s odstupem. Tak jako všechny velké problémy hodnotit s nadhledem. Ten odstup a nadhled nám dává pouze čas. Posečkejme tedy se svými soudy na pozdější dobu. Uvidíte, jak minulosti ještě poděkujeme…

1c) Žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. A následky našich malých opaření se nemusejí být zdaleka tak hrozné, jak si malujeme společně s čertem na zeď, pokud rychle jednáme.

Jistě, každý neúspěch bolí. Ale to je dobře. Každá chyba by v nás měla zanechat tak nesmazatelné stopy, abychom ji už nikdy nechtěli opakovat. K tomu ale potřebujeme něco ve svém chování a přístupu změnit.

2. krok: Pojmenujme životní lekci

I když rýpání se v ráně bolí, snažme se být ve slovech přesní. Co jsme udělali špatně? Pokud máme problém s jasnou formulací, zavolejme partnerovi, kterého jsme zklamali – rád nám ji nadiktuje.

Spolkněme své ego, svou ješitnost. To, co nám bylo vyčteno, je recept na to, jak se zlepšit. Víme, CO máme napravit. Víme, JAK popojít k lepší budoucnosti. Víme, ČÍM zvýšit svůj přínos do příštího vztahu (bez ohledu na to, s jakou osobou bude).

Definovat životní lekci je alfa a omega zdokonalení se. Jako bychom zadávali svůj cíl do navigace. Jak jinak chceme někam dojít, když nevíme, kam přesně jdeme?

Partnera mi vzala nevěra. Lež. Alkohol. Lhostejnost. Neochota komunikovat.

Ano, to jsme byli my. Ale co když takoví už nebudeme?

3. krok: Zbavme se poraženecké nálady

Po každém neúspěchu se cítíme špatně. Jsme negativní. Příroda to tak zařídila správně.

Kdyby se člověk po neúspěchu cítil rajsky, tak by neměl důvod na sobě pracovat. Ale v nepříjemných pocitech se nedá dlouho žít. Člověk by měl mít přirozené nutkání změnit to, co ho k nepříjemným pocitům dovedlo. Zlepšit se. Lidé, kteří dlouhodobě tonou ve svých špatných pocitech, musejí tušit, že zkrátka nedělají nic efektivního pro to, aby ty pocity změnili.

Nezaměstnaná a čerstvě opuštěná maminka Joanne Rowling byla v úzkostech tak dlouho, dokud si neuvědomila, že setrvávání v úzkostech ji z úzkostí nedostane....

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům