Motto: Za každým nešťastným obličejem hledej člověka, který ho vyrobil.
Místo předmluvy: V noci na dnešek jsem měl krásný sen. Lidé spolu uměli komunikovat. Bohužel, ráno jsem se probudil. A zjistil jsem, že moje kniha 250 zákonů lásky je v podstatě vyprodaná. Kniha o tom, jak dál, když láska je už jen slovo a chybí člověk, který by ho naplnil…
Dnes se zaměřím na takzvanou žárlivost, a to z obou (zbytečně) nešťastných stran.
Případ první: Minohledačka
Stála před zrcadlem a pozorovala, jak každé zrcadlo lže. Vypadalo to, že je plná života. Stačilo se usmát. Ale nebylo vidět nic, co měla uvnitř. Nejistotu. Tíseň. Slabost. Oddanost. Posedlost. Lásku.
Lidé žárlí ze svou důvodů. Buď z přemíry vnitřní lásky, nebo z jejího nedostatku. Toto byl první případ. A ona si neuměla pomoct… Musela hledat miny v nebezpečném terénu.
V partnerově telefonu, mailech, v chatech na sociálních sítích…
Varuji poprvé: Ne to, co nahlas říkáme svému okolí, ale to, co si našeptáváme, je náš život
Žijeme jediný příběh. Příběh, který si namlouváme. Každý den, každou chvíli. Příběh, který si namlouváme, je příběh, který žijeme. Protože náš vnitřní příběh vytváří to, co jsme.
Ta žena byla posedlá přesvědčením, že jí partner zahýbá. Její domněnka, prozatím nepodložená, vytvářela její strach, její život, její pravdu.
Naše domněnky totiž navozují naše pocity. Naše pocity ovlivňují naše jednání i nejednání. Ona si namlouvala, že jí je partner nevěrný. Tudíž jí “nevěrný byl”. To byl její pohled, tak viděla realitu. Na skutečnosti nezáleželo. Všichni žijeme realitu ve své hlavě. Položme si ovšem otázku, jak se tato realita dostala do té její?
Varuji podruhé: Za každým nešťastným obličejem hledej člověka, který ho vyrobil.
Mozek pracuje s dodanými podněty. Někde musela vzniknout pochybnost. A se současným partnerem to vůbec nemusí mít nic společného. Ten problém je primárně v JEJÍ hlavě.
Žárlivost je projev nízkého sebevědomí....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům