1. Potlačme negativní samomluvu.

Každá událost má potenciál stresovat nás. Daří-li se nám, zvyšujeme si laťku a očekávání. Nedaří-li se nám, vzrůstá tlak na naše sebevědomí. Ego je v obou případech jako na trní a může volat: Co když se mi dařit přestane? nebo Co když se mi dařit nezačne?

Řešením je začít ovládat konečně sám sebe. Převzít kontrolu nad myšlenkami dříve, než převezmou ony kontrolu nad námi. Zastavit negativní samomluvu. Čím méně budeme uvažovat o negativních tématech, tím větší sílu budeme mít.

Předně si všimněme, že většinu naší samomluvy tvoří domněnky, ne fakta. A domněnky si můžeme vyrábět stejně tak negativní jako pozitivní – to není o faktech, to je o nás.

Uvědomme si to. Položme si otázku: “To, co mě stresuje, je domněnka, nebo fakt? Konstruuji tady katastrofickou vizi, nebo se ta katastrofa už prokazatelně děje?”

V novém vydání tištěného magazínu FC, zaměřeném na odrážení se ode dna, si vysvětlujeme, proč naše hlava pracuje tak, že při absenci pozitivních myšlenek vyplňuje prostor negativními – proč při naší sveřepé neochotě být pozitivní prostě nemůže zůstat v hlavě vakuum.

2. Přeostřeme na pozitiva.

Jako kdybychom na hlavě přepnuli z OFF na ON. Napustíme si hlavu pozitivy.

Když se nám věci daří, je tohle snadné. Máme totiž dobrou náladu. Dobré pocity stačí k tomu, abychom byli plni pozitiv – protože pozitivní pocity vytvářejí pozitivní myšlenky. Ale co když se nám nedaří? To je výzva pro skutečné charaktery!