Máte někdy slabé chvíle?
Ptáte se, proč uskutečnění toho, po čem toužím, tak dlouho trvá?
Sbíráte zbytky sil a snad Vás i napadne to zabalit?
Nebudu lhát. Býval jsem těch pocitů také plný. Pomohlo mi vyhledávat prostředí těch, kteří pořád tu sílu měli dál. Odkud ji berou? – ptal jsem se.
Mnozí z těch, kteří mě ve své době inspirovali, se od té doby úžasně posunuli. Rád o nich píšu – nakonec, třeba to může pomoci i jiným.
A dnešní “host v mé hlavě”?
Jmenuje se Wang Tao. Každý Asiat, který se chce prosadit na Západě, však má i zapamatovatelnější přezdívku. On si říká Frank. Frank Wang.
Poznal jsem ho před sedmi lety, když ještě nebyl největším výrobcem takzvaných dronů, čtyřvrtulových vrtulníčků. Jeho kvadrokoptéry ještě nehlídaly kukuřičná pole v Americe a neznal ho Mark Zuckerberg, který dnes s Frankem konzultuje realizaci solárních megadronů, schopných nést a rozsévat bezdrátový internet do jinak nepřístupných oblastí v Africe.
Frankovi ještě nebylo třicet let a ještě nebyl ani v polovině své cesty. Na Milionářském veletrhu v Šanghaji jen sál inspiraci.
Do té doby jsem, myslím, nepoznal člověka, který by měl větší sny, větší smůlu a současně větší odhodlání vynaložit veškeré úsilí na překonání všech překážek. Ve chvílích vnitřní úzkosti se držel nad vodou několika mantrami. Proplachoval si jimi hlavu jako v máchacím režimu automatické pračky. Na cestě, které nikdo kromě něj nevěřil, mu dodávaly sílu a víru.
Povím Vám je. Jemu zřejmě pomohly. Neřeším, že dnes je z něj dolarový miliardář, především si však SKUTEČNĚ splnil bláznivý sen.
—
Franka táhly od dětství dva okamžiky. Jako dítě dostal kreslenou knihu Dodrobružství rudého vrtulníčku a přál si jednou takový také mít. Jako školák pak kráčel kolem výlohy hračkářství, ve které byl vystaven model helikoptéry. Průměrná čínská rodina...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům