4. rozdíl: “Jeden z mnoha” partnerů vnímá naši krásu jen očima. Zato pro osudového partnera je vše opravdu krásné očím neviditelné.

Poznal jsem mnoho opravdu chudých lidí. Měřili bohatství pouze penězi a krásu pouze tím, co viděli očima. Tak chudí byli.

Vše skutečně krásné je očím neviditelné. Zdaleka to nejsou jen dva metry čtvereční lidské pokožky. Je to vše pod ní. Hloubka srdce, velikost duše, kouzlo charakteru, unikátnost člověka.

Partneři, které přitahujeme pouze vzhledem, s námi nemohou vydržet navždy. Fyzická krása totiž ubývá a já křičím: JE TO MOC DOBŘE! Jen díky tomuto chytrému mechanismu přírody s námi zůstávají pouze ti, kdo vnímají mnohem více než to, co vidí oči.

5. rozdíl: “Jeden z mnoha” partnerů provokuje naši důvěru. Osudový partner nám nedává důvod k pochybnostem.

Upřímná láska pro mě znamená dát druhému příležitost, aby mě zranil – a současně mu důvěřovat, že to neudělá. Důvěra je pro mě nejlepším lakmusovým papírem, nic tak dobře neotestuje charakter člověka. Důvěra vždycky vede k pozitivnímu zjištění.

Buď si potvrdíme, že partnerovi na nás/na vztahu skutečně záleží, a tudíž nás neoklame. Nebo obdržíme informaci: Uvolni si místo pro někoho lepšího.

Díky vlastní důvěře vždycky poznáme, kdo je falešný a kdo upřímný. Kdo je schopen riskovat všechno kvůli nám.

Člověk, který nás opravdu miluje, nás nenutí pochybovat. To slovo úplně zapomeneme…

Když nám ten druhý píše, čteme jeho text znovu a znovu.

Když s ním jdeme, zpomalujeme, aby ten čas trval déle.

Když na něj myslíme, srdce nám bije rychleji.

Když ho posloucháme, bezdůvodně se usmíváme.

Když ho pozorujeme, nejsme schopni současně sledovat nikoho jiného.

To je pět pádných důvodů, proč se spřízněné duše nikdy nezradí. Vědí totiž – tím více, čím horší mají špatné předchozí zkušenosti –, jak vzácné tohle je.

6. rozdíl: “Jeden z mnoha” partnerů se řídí tím, co mu kdo řekl. Zato pro osudového partnera nehraje názor okolí ve vztahu žádnou roli.

Připravme se na to, že našeho osudového partnera většina lidí nepochopí. Jak pro Tebe může být perfektní? – ptají se. Vždyť je starý, ošklivý, chudý… nedokonalý.

Nezlobme se na ně, prosím. Nemohou ho pochopit. ON totiž není perfektní pro nikoho, jen pro nás. Nikdo jiný s ním nemá sladěný přijímač. Nepochytí, jak je možné, že nejlépe mu rozumíme, když mluví srdcem.

Zato “jeden z...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům