1. přístup, který v sobě musíme změnit: Přesvědčení, že život je příliš tvrdý a nespravedlivý
Když začínal s vlastní obuvnickou dílnou Tomáš Baťa, těžko se vyrovnával s jedním paradoxem. Popisoval ho takto: “Dělal jsem to, co bylo pro lidi žádoucí a potřebné. Sháněl jsem jim práci, o kterou mě naléhavě prosili, prodávali jsem boty těm, kteří si toho přáli a projevovali spokojenost s mými výrobky. A přece ze všech stran a koutků křičelo se na mě: Vydřiduchu, otrokáři!”
Tehdy mladý Baťa nechápal, v čem je tak špatný. Stará se přece o lidi! Tak proč mu lidé závidí úspěch?
Vzpomínal, že odplul hledat nové technologie do Ameriky a tam užasnul. “Tam k sobě lidé úplně jinak přistupovali. Šestiletý syn se otci zdál dosti veliký, aby směl tvořiti své vlastní jmění… vedl ho k samostatnosti. Platilo tam: Já obchodník – Ty obchodník, a naše šikovnost se pozná podle toho, kdo více vyděláme. Tam otci září oči, když slyší o synově novém dolaru, a syn je hrdý na svého otce za každý jeho nový úspěch. Tyto vlastnosti se pak přenášejí z rodiny do veřejnosti. Jeden muž mi ukázal na továrnu svého konkurenta a pravil: ,Představte si, jaký to musí být šikovný člověk, když vydělá tolik, aby mohl platit milion dolarů na dani z příjmu.’ Ano, on byl hrdý na svého šikovnějšího konkurenta. Poháněl ho vlastním příkladem, že to je možné.”
Totéž Baťa viděl u amerických dělníků. Nepomlouvali úspěšné, naopak se jim snažili vyrovnat. Tam se zrodil skutečný fenomén Baťa.
Ačkoli v naší zemi byl už podnikatelem, v Americe se nechal zaměstnat jako dělník a okoukával přístup. Zjistil, že je stejně snadné si osvojit pozitivní návyky jako ty negativní. Že celé je to jen o tom, JAK přistupuje k cizímu úspěchu.
Opravdu je příliš těžké každý den sportovat? A co když je to pouze úhlem pohledu a je naopak radostné každý den sportovat?
A opravdu je příliš těžké každý den udělat něco, čím se přiblížíme svému cíli? Nebo je to naopak radostné a posilující?
Uvědomme si, že jsme právě tam, kam nás dovedla naše rozhodnutí a kroky v minulosti. Ať jsme kdekoli, přijměme to – je to naše přítomnost. Naše budoucnost ovšem závisí na rozhodnutích a krocích, které učiníme nyní.
Každý den máme volbu zůstat doma, nebo si jít zasportovat. Neudělat nic, nebo udělat...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům