2. rozdíl: Šéf radí a kibicuje, Lídr inspiruje

Kdykoli se tým pokouší o něco nového, potřebuje ne radu, ale příklad. Sledovat někoho, kdo sám předvádí, jak to dělat, a jde mu to.

Proto, ačkoli je Lídr rovnocennou součástí týmu, dělá stejně, ne-li více, jako ostatní. Jeho nadrole je především v tom, že za své přijímá i problémy ostatních členů týmu a podává jim pomocnou ruku. Proto mnozí lidé nevnímají skutečné Lídry ani jako nadřízené, spíše jako přátele. Ano, Lídr do značné míry přítelem je. Ví totiž, že je to nejlepší způsob, jak udržet produktivní pracovní prostředí, zvednout morálku i sebevědomí týmu – který prostě ví, že má Lídra vždycky při sobě.

Šéf vykonává autoritu nejraději psychickým násilím a negativní motivací (“Když to nedokážeš, dostaneš pokutu/poletíš”). Pokud Šéf inspiruje, pak nejvíce rozséváním strachu a vynucováním produktivity. Funguje to. Šéfovi to přináší úspěch krátkodobě. Bohužel to však ruinuje dlouhodobou motivaci a vztahy – které jsou přitom základem týmové spolupráce a efektivity.

Tady už je mezi Šéfem a Lídrem obrovská propast. Šéf provolává, že na něj nikdo nemá. Lídr naopak zdůrazňuje, že každý může být lídrem. Šéf se děsí, že by se mu někdo chtěl vyrovnat, Lídr si to naopak přeje – v zájmu týmu rozvíjí silné stránky, ne ty slabé (typicky nenávist a závist).

3. rozdíl: Šéf se zaměřuje na procesy, Lídr na člověka

Šéf udělá cokoli pro to, aby procesy – tak, jak si je usmyslel on nebo jeho nadřízený – pokračovaly. Nastaveným procesům je schopen obětovat i kvalitní lidi. Povede tým klidně do pekla, když mu to nařizují vnitřní předpisy. Chápe to tak, že dodržování pravidel mu přináší zásluhy. Je posedlý tím, co se MUSÍ, a přitom zapomíná, že ne kvalitní předpisy, ale kvalitní lidé činí firmu úspěšnou.

[caption...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům