Sorry, už ne, kvůli dětem aneb Proč se muži vracejí k rodinám, které chtěli opustit

3. odpověď: O síle rodiny

Tato odpověď se zdá zbytečná. Je nošením dříví do lesa objasňovat ženě sílu rodiny. Ženy přece samy chtějí nejen svatbu, ale skutečné manželství. Nejen dítě, ale skutečnou rodinu. Nejen dům, ale skutečný domov. Nejen sliby, ale skutečnou budoucnost.

Podívejme se však na otázku z jiné strany. Ptejme se: Jak je možné, že gravitace, která v minulosti zeslábla, v mysli muže zase zesílí? Proč nezůstává u ženy, která mu pomohla (milenky), ale vrací se do prostředí, které již ve své mysli jednou odepsal?

Paradoxně začnu osobou, kterou jsme v příběhu tak trochu vynechali – manželkou.

Ženy (zejména vdané, které již znají muže bez přetvářek) vědí, že muži jsou mnohdy jako děti. Avšak jen proto, že děti zlobí, se jich ženy nezříkají. To je první strana mince.

Na druhé straně ovšem matky mají svou hrdost a hranici, přes kterou děti nesmějí zajít. Ženy z výchovy dětí znají tři možná řešení jakéhokoli nedostatku:

1) Přijmi ho.

2) Změň ho.

3) Opusť ho.

Přičemž platí tato dvě pravidla: Když nějaký rys chování nechceš nebo nemůžeš přijmout, změň ho. A když ho nemůžeš ani změnit, opusť ho.

Manželka věří, že se muž vrátí. Milenka věří, že muž odejde. Obě si ale neuvědomují, že hybatelkami muže jsou ony.
Manželka věří, že se muž vrátí. Milenka věří, že muž odejde. Obě se domnívají, že situaci nemají ve svých rukou. Opak je pravdou.

Problémem většiny nešťastných žen je domněnka, že se muž sám od sebe změní – ale on to neudělá. Problémem většiny nešťastných mužů je domněnka, že žena...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům