Kolik řečí ovládáš, tolikrát jsi člověkem, říká se.

Dovolte tedy otázku: Ovládáte důležitou světovou řeč – řeč těla?

Nejsou k ní potřeba slova, a přesto způsobuje porozumění i nedorozumění při osobním setkání.

Jak jsme psali už v magazínu FC, podvědomí jednoho člověka si totiž podle maličkostí v chování druhého člověka utváří konkrétní pocity, myšlenky a nakonec i rozhodnutí v jeho prospěch či neprospěch.

Čeho se tedy v komunikaci těla vystříhat? Co smysly druhého při setkání tváří v tvář vyhodnocují negativně?

1. Vzdálenost

Všichni kolem sebe máme energetický vějíř, ve kterém se cítíme komfortně. Říká se mu osobní prostor. Tam jsme sví. Jsme na tom stejně jako planeta Země, chráněná svými sférami.

Jakmile naši sféru naruší cizí objekt, ztratíme nit soustředění. Zvláště, když při jednání osoba opačného pohlaví přiblíží své rty k naší šíji, aby nám něco diskrétně pošeptala, nebo vsune do naší bubliny ruku, aby například z našich šatů odstranila spadlý vlas. Znejistíme. A proto:

Nenarušujme osobní prostor

Každý má jinak velký osobní prostor. My dokážeme vycítit ten svůj – končí tam, kde nám něčí blízkost přepíná myšlenky. Nicméně osobní prostor druhého neznáme a zvláště při důležitém jednání ho ani nepokoušejme.

Sám si nás posadí tam, kde je mu to příjemné. Nepřisouvejme se. A pokud se bavíme vestoje, udržujme si odstup. Jestliže se potkáme v ukřičeném prostoru, kde není slyšet, nemačkejme se na druhého, abychom mu rozuměli, prostě navrhněme jít na klidnější místo.

Mějme tohle jako první na paměti. Kdykoli se k někomu přibližujeme, musíme mu ponechat volnost, jinak to bude mít dopad na průběh i výsledek jednání. Narušení intimity vede k úplně jiným pocitům a myšlenkám, které ale druhému nemusejí vyhovovat.