Ach bože, Ty musíš být zoufalec!
Vždyť jsi – alespoň to Tvůj partner říká – pořád ten jediný, kdo chybuje, pořád ten jediný, kdo je stále vinen a pořád ten jediný, kdo druhému něco dluží.
Anebo je to jinak, jak Tě upozorňuje Tvé okolí – že právě Ty jsi ten, kdo na druhého tvrdě doplácí, kdo se neustále trápí a kdo je zcela pod vlivem druhého?
Jak to cítíš Ty?
Děláš ve svém životě mnohem více toho, co si přeje druhý, a téměř nic z toho, co chceš Ty?
Máš pocit stále větší závislosti na tomto partnerském vztahu, ačkoli Ti absolutně užírá energii a nedává žádnou spokojenost?
“Co to ksakru je za divný vztah?” ptá se celé Tvé okolí a možná se občas ptáš i Ty.
Napadlo Tě, že s Tebou druhý manipuluje?
Cítíš, že se Ti pořád hůř dýchá, jako by se kolem Tvého krku den co den utahovala neviditelná smyčka?
Pan Ohavný
Manipulace je, zjednodušeně řečeno, schopnost vnutit člověku, že ať udělá cokoli, je ten špatný. Je to jeden z nejohavnějších, ale také nejúčinnějších způsobů, jak zneužít lásku ve svůj prospěch. Proč?
Ve své knize 100 nejkratších cest k Tobě ukazuji na velice drsných příkladech, jak funguje manipulace v reálném životě – jak snadné je někomu odčerpat energii.
Protože tu nemám tolik prostoru jako v knize, zmíním nejzákladnější techniku. Základní pravidlo vztahu totiž zní: Kdo miluje, ten neubližuje. Postup manipulátora je tedy prostý: Pokud mě miluješ, uděláš tohle, co chci. Pokud to neuděláš, ublížíš mi. Sečteno, podtrženo: Pokud to neuděláš, nemiluješ mě.
Pro názornost to ještě více přiblížím třemi učebnicovými postupy. Jmenují se: Vražená noha do dveří, Kolovrátek a Nabalující se koule.
Vražená noha do dveří
Znaly to už Jezinky: “Smolíčku, jen dva prsty tam strčíme a hned zase půjdeme.” V reálném životě to vypadá takto: Manipulátor přichází se žádostí o malou službu. Jakmile mu je vyhověno, přichází se žádostí o větší službu. Často naznačuje: “A miluješ mě jenom málo, nebo dokonce tak, že pro mě uděláš i tohle?”
Kolovrátek
Vychází z jezinkovského přístupu s tím rozdílem, že má fatálnější následky. V reálném životě to vypadá takto: Manipulátor totiž přichází se žádostí o malou službu opakovaně. Tím se z počáteční laskavosti, za kterou děkuje, stává samozřejmost, norma a hlavně návyk. Cokoli, co opakujeme přibližně 21 dní, se stává návykem. Vyhovět druhému pak už není přidaná hodnota, ale nárokovaná věc v lásce. Jednoduše zmizí “děkuji”.
Následně manipulátor přichází s požadavkem na větší službu. Dostane ji, protože druhý už je v služebném postavení. Když se vzepře, často slýchá: “Takže Ty mě už nemiluješ, když pro mě neděláš to, co jsi samozřejmě dělal? Co se v Tobě změnilo? Koho jiného máš? Když to neuděláš, říkáš tím, že už mě nemiluješ tak jako poslední dobu.”
Nabalující se koule
Strategie, kterou známe od takzvaných “šmejdů” a nákupních předváděček, způsobuje odsouhlasení jednání, které bychom nikdy neakceptovali. Jak je to možné?
Začíná s nevinnou prosbou či argumentací, která se ovšem razantně promění. Příklad: Požádáme-li své kamarády, aby nám přišli s něčím pomoci zítra v 6 hodin ráno, tři ze čtyř (statisticky 76 %) automaticky “nemohou”. Požádáme-li však své kamarády, zda by nám někdy nemohli pomoci, skoro všichni přikývnou. Pokud teprve následně dodáme, že fajn, zítra v 6 hodin...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům