1. krok ze smyčky: Smiřme se s realitou a oddělme ji od fantazie.

Vypadá to snadně, ale snadné to není.

Smiřme se s tím, že existují dva světy: realita (fakta – to, co se děje) a fantazie (domněnky – to, co se domníváme, že se děje). Kdykoli tyto dva světy zaměňujeme či směšujeme, žijeme v iluzích. O jakou pravdu by nám mělo jít?

– Jestliže dáváme druhého maximum a jemu to pořád nestačí, dáváme to zkrátka špatnému člověku.

– To, že v lásce nedostáváme to, co chceme, nemusí znamenat, že si to nezasloužíme, ale právě naopak – že si zasloužíme mnohem víc.

Obě tato poznání bolí. Nicméně pamatujme, že existují jen dva druhy bolesti. Jedna člověka zraňuje a druhá mění. A my zjistíme, že obě pro nás mají správný smysl. Podstatou vyléčení každé bolesti však je především zjištění příčiny: Proč nás to bolí? Co naši bolest způsobuje? Jak to, že nás bolí, když pro druhého děláme maximum? Jak je možné, že to neoceňuje? Anebo: Jak je možné, že druhý opakuje to, co nás bolí? Jak je možné, že v tom pokračuje, ačkoli mnohokrát slíbil, že přestane? Proč nám bere přátele? Proč nám bere peníze? Proč nám lže? Proč nám ubližuje, když tvrdí, že nás miluje? Proč dělá všechno, co naznačuje, že nás ve skutečnosti vůbec nemiluje? Proč v jeho podání ,Miluji Tě’ jsou jen slova a nikdy ne činy?

Ten závěr si lidé neradi připouštějí: Druhý nás prostě nemiluje. Přesto je životně důležité naučit se vidět pravdu a přestat fantazírovat. Už nesnít o tom, že se snad změní; že začne.

Lásku nedělají slova, ale činy. Slova mohou lhát, ale činy jsou vždycky pravda.

2. krok ze smyčky: Přijměme to, že druhý je taky jenom člověk.

I manipulátoři jsou jen lidé. Mají ke svému jednání motivy, a ať nám připadají jakkoli odporné, jsou jejich. Nemusíme je soudit, hodnotit, mstít se jim. Možná jsou psychicky nemocní, ale to je jejich problém.

V okamžiku, kdy přijmeme, že druhý je jenom člověk, jsme schopni mu odpustit. Pozor, odpustit neznamená prominout. Odpustit znamená nechat (toho člověka) být. Vypustit ho ze své hlavy, tak jako Papinův hrnec odpouští páru. Pustit gumičku a jít.

Ano, bude ho to bolet. Protože je člověk. A třeba i pochopí, jak to předtím bolelo nás. Protože my jsme taky lidé. Anebo to nepochopí, ale to už je jeho problém.

Připravme se, že manipulátor nás okamžitě začne uhánět. Žadonit, nebo vyhrožovat. Opakujme si, že je to jenom člověk. Každý člověk má právo na omyl. Ale stejně tak každý...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům