3. Uvědom si, čemu věnuješ pozornost.

Energie je nejdůležitější komodita na světě, hned po čase.

Energii si všichni dokážeme vyrobit, ale ne všichni se vlastní výrobou chtějí zdržovat. Mnohem snazší je někomu, kdo jde právě kolem, energii jednoduše sebrat.

Jsme součástí přírody, tak jako zvěř. U zvěře to funguje přímočaře: Jeden druhého sní a basta – má jeho energii. My lidé se v drtivé většině navzájem nejíme, na to jsme příliš “kultivovaní”. My lidé se totiž v drtivé většině navzájem rovnou ŽEREME.

Ne fyzicky, ale psychicky. Jaký je v tom rozdíl? Obrovský.

Chce-li vlk získat energii z ovce, sní ji. Člověk je však vychytralejší než vlk. Člověk totiž vše z ovce využívá opakovaně: Stříhá její vlnu, odebírá z ní mléko, z mléka sýr, dříve než ji zabije a sní.

Stejně to funguje v mezilidských vztazích. Lidé se standardně vzájemně nehubí. To dělají jen primitivové. Vychytralí lidé berou z druhých energii ne jednorázově, ale neustále. Jak?

Je to prosté: Komu věnujeme svou pozornost, tomu dáváme svou energii. Opusťme, prosím, materiální svět, a povšimněme si, že vůbec nezáleží na osobní blízkosti. O energii nás může připravovat i člověk velmi vzdálený, kterého vůbec nevidíme, jen na něj myslíme. Už soustředěné myšlení je energovod, kterým odtéká naše síla.

To by nakonec nevadilo, kdyby…

Celá příroda stojí a padá s jedním zákonem – zákonem o zachování energie. Kdo energii pouze vydává a žádnou nedostává, má problém přežít. Přírodou je jednoduše vyhodnocen jako slabý kus. V čem slabý? Copak lidé, kteří odevzdávají veškerou energii ve prospěch druhých, mohou být vnímáni jako slabí? Bohužel ano.

Slabí lidé se totiž neumějí ubránit. Otevřou každému, kdo zazvoní. I když v jádru nechtějí, vpustí ho dovnitř. Nechají ho, ať si z domu odnese cokoli. A opakují to vždycky, i když vědí, že...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům