4. krůček: Před usnutím chvilku upřímnosti
Stresové situace zažívali lidé od pravěku. Dnes není náročnější doba. Je náročná jinak. Dnes nám primárně nejde o život, jen o plány. Nemusíme se bát, že nás zítra rozdupe mamut. Ale bojíme se, že nás rozšlape šéf.
Pračlověk přesto přežil. Naučil se totiž různé zátěže zvládat. Dnešní člověk od problémů utíká – od hádky s partnerem, od tlaku v práci… Myslí, že když uteče, vyhraje. Ale problémy dnešní doby nejsou mamuti. Nevyřešené problémy si neseme v hlavě. I když nejsme s partnerem nebo v práci, buší nám srdce, organismus je neustále ve stavu pohotovosti, protože stresová reakce je v mozku už spuštěna a potřebuje hrozbu zažehnat.
To, co potřebujeme, je vůbec si připustit, že jsme ve stresu. Musíme být k sobě upřímní. Každý den před usnutím bychom měli zrekapitulovat svůj den. Pojmenovat své chyby a poučit se z nich. Každý večer nějaké budou, jsme přece lidé a žádný člověk není dokonalý.
Kdo si chyby neuvědomuje nebo odmítá připustit, stává se obětí distresu. Propadá alkoholu, přejídání, hazardu, práškům. Svádí to na dobu, šéfa, partnera, ale ve skutečnosti každého z nás potkávají v životě těžkosti – a to máme různé šéfy i partnery.
Nestyďme se otevřít své emoce. Nečekejme, až bude pozdě.
Být k sobě upřímný je jedna z nejtěžších výzev. Na přiznání pravdy stojí také
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům