Proč ji neodstřihneš? aneb Jak to, že dvěma lidem současně nemůžeme dát 100 procent

Co musejí pochopit body A, B i C

  1. Když už mluvíme o lásce, neřešme, co všechno láska je, ale vyřešme, co hlavně láska není. Láska hlavně není ubližování. Buď milujeme, nebo ubližujeme. Buď působíme kladné emoce, nebo záporné. Není nic mezi. Tudíž: Jestliže někomu ubližujeme, není to láska a pak to slovo vůbec nepoužívejme.
  2. Pokud ubližujeme, chováme se jako dítě, které míčkem hází o zeď. Čím prudčeji míček mrštíme, tím energičtěji se vrátí. Ano, když ubližujeme, škodíme především sobě. Naším bytostným zájmem v životě by tedy mělo být neubližovat (pokud se trochu máme rádi).
  3. Pokud nechceme ubližovat, měli bychom si především uvědomit toto: Každý člověk má jiný život. Naše geny, výchova a postupné prožitky zformovaly jak odlišné zkušenosti, tak například jiný práh bolesti. Co nás nebolí (a připadá nám přirozené a normální), to druhé bolet může. A nám by mělo eminentně záležet na tom, aby lidi, kteří nám jsou důležití, naše jednání nebolelo. Protože potom těmto lidem ubližujeme.

Mějme na paměti, že v každém vztahu může přijít okamžik, kdy škody na straně jednoho bodu budou už tak velké, že mu přestane záležet na tom, jak krásné to ve vztahu bylo. Ano, bylo – zbudou mi jen vzpomínky, ale ty vztah nezachrání. Každý vztah končí tam, kde jednomu z bodů dojde, že nemůže pokračovat v dávání času/energie druhému bodu, který žádný čas/energii nevrací, spíše ubírá.

Chcete si svůj současný vztah udržet?

Jak tedy postupovat?

Co musí pochopit bod A

  1. Nikdy nemůžeme začít s novou stránkou knihy, jestliže dokolečka čteme tu předchozí. Každý nový vztah můžeme budovat pouze tehdy, když uzavřeme všechny předchozí.
  2. Pokud si snad myslíme, že je matematicky možné dávat sto procent současně na dvě strany, důvěřujme alespoň biologii. Pohleďme na jakéhokoli člověka – co vidíme? To, že všichni máme oči na čelní straně hlavy. A to proto, že se máme soustředit na to, co je před námi, ne na to, co je za námi.
  3. Uvědomme si, že náš čas je omezený. Nikdy jím neplýtvejme na to, abychom žili život někoho druhého. Najděme odvahu definitivně odejít. Je na nás, zda k bodu B, nebo k bodu C. Je to pouze naše rozhodnutí. Ale udělejme ho.
Musím odpovídat? Copak mohu odmítnout? Ale co když každé rozhodnutí je odmítnutí něčeho? Co...<p class= Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům