JAK NE: Oboustranná bezmoc

Abychom si mohli definovat správný přístup, nejprve si shrneme ten špatný. Ať použijeme kterýkoli ze tří uvedených scénářů, společné mají jedno: Táta/Máma nechce sdílet odpovědnost. Přemýšlí způsobem: “Tady jsem já a až tamhle jsou ostatní.” Tím vysílá ke svým lidem negativní signál ve smyslu: “Nejste dostatečně vzdělaní (jako já) ani schopní (jako já), takže to nakonec za Vás musí udělat někdo jiný, a nejlépe já.”

Jako by někdo firmu otrávil zevnitř. Množí se všechno špatné – pocity viny a hanby, šíří se manipulace, mikromanagement, zastrašování, šikana, nezdravá soutěživost mezi manažerem a podřízenými. Ta nikdy nedopadne dobře – je to stejné, jako kdyby soupeřil soutěžící s porotcem. Podřízený se vždycky začne cítit nepatřičně, zbytečně, až male. Dříve nebo později vypne ve své hlavě dvě klíčové funkce – tlačítka s nápisem “Ochota” a “Odhodlání k výkonu”.

Firma přestane být inovativní a konkurenceschopná, protože jedna hlava (manažerova) všechny inovace nevymyslí, tím spíše, je-li zahlcená mikromanagementem.

JAK ANO: Místo rodiče partner

S Tátou/Mámou-manažerem firma nemůže mít dlouhodobě dobré výsledky. Není totiž, KDO by je dělal. Majitel má pak jen dvě možnosti: 1) vyměnit manažera, 2) vyměnit jeho podřízené. Protože však toto téma přirozeně konzultuje více s manažerem než jeho podřízenými (ti mu jsou ve firemní hierarchii vzdálení a navíc jich je příliš mnoho), volí obvykle možnost 2) – vymění lidi. Načež se problém opakuje, ba prohlubuje, protože Táta/Máma-manažer získá důvod “dávat na své lidi ještě větší pozor a dělat ještě více práce za ně – raději!”

A přitom, dojde-li k možnosti 1) – výměně manažera –, může být majitel udiven. Najednou se totiž ukáže, že jeho podřízení dávno už měli to, o čem si manažer myslel, že to postrádají. Stačí jen odemknout škatulku jejich unikátních schopností a úsilí. Jak se to dělá? Pozitivnějším manažerským přístupem. Pokud ten Táty/Mámy nazýváme rodičovský, pak jeho protipólem je přístup partnerský.

Pokud se tedy jako manažeři ocitnete v tísnivé situaci a máte sklon sklouznout do rodičovského módu, položte svým podřízeným tuto otázku:

“Jakým způsobem já a vy můžeme SPOLUPRACOVAT … ?”

(Místo tří teček pak doplňme: při hledání vhodného řešení…...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům