Pravidla jsou potřeba, ostatně sám jsem sestavil 250 zákonů lásky pro partnerský vztah.

Pravidla, která napomáhají porozumění, však musejí připomínat více mantinely a méně svěrací kazajky. Sešněrovaný člověk, tím spíše v práci, mnoho aktivity nepředvede. Spíše zpasivní a zahořkne.

Moje pravidlo o džbánu

Poslední týdny mluvím s majiteli firem, kteří objednali nové vztahové vydání magazínu FC pro své vedení i zaměstnance. Zdůvodňovali to slovy: “Potřebujeme své lidi motivovat, podpořit jejich životní spokojenost a tudíž výkonnost.” Budiž. Je to ale jako s džbánem.

Chceme-li džbán plnit vodou, musíme se nejdříve ujistit, zda má vůbec dno, zda nemá díru, kterou bude voda unikat. Tak jako důležití lidé firmám zbytečně protékají prasklinami. Jakými?

Mnohé korporace vytvářejí uniformní pravidla. Managementu dávají pocit, že “má vše pod kontrolou”. Ve skutečnosti tato svazující pravidla utlumují lidskou tvořivost a jedinečnost a firmu obírají o šanci odlišit se na trhu – individuální myslí, která udělá něco jinak.

Platí jednoduchá nepřímá úměra:

Čím více svazující pravidla, tím méně osobní touhy – tedy motivace.

Čím více svazující pravidla, tím méně osobní aktivity – tedy výkonu.

Čím více svazující pravidla, tím méně osobní originality – a tedy zisků.

Tam, kde vládnou příliš svazující pravidla, největší talenty a dříči vymírají. Jsou první, kdo odcházejí; při současném přetlaku poptávky po kvalitní síle mají více příležitostí než ostatní.

V korporacích pak mohou zbýt jen lidé ochotní ke kompromisům – i na výplatní pásce. Přitom platí: Mám-li PRŮMĚRNÉ lidi, odvádějící PRŮMĚRNÉ...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům