Porada!

Znáte to? Orosíte se, sevře se Vám žaludek. A je jedno, v jaké pozici jste.

Nadřízení nadávají, že většina porad je k ničemu – beztak si podřízení z porad nic nevezmou…

Podřízení se také zlobí, že většina porad je k ničemu – beztak nadřízení nic podstatného neřeknou.

Tak proč se pořád svolávají?

Špatnou zprávou je, že se během plánování, konání i vyhodnocování porad dělá spousta chyb.

Dobrou zprávou je, že je alespoň velký prostor na zlepšení.

Kolik vlastně stojí neproduktivní porady a jak zařídit, aby nevedly k ještě větší demotivaci?

Základní problém

“Nazdááár, jak se v oddělení máte? Co Váš starej? Kdy zajdeme na pivko?”

Ano, to už sedíte na poradě. Pohodička, a čas běží…

Přitom porady jsou zamýšleny jako akcelerátor produktivity na pracovišti. Lidé se tam mají radit o tom, jak UDĚLAT VÍCE.

Jak ale píšu v tištěném magazínu FC, ve výsledku samy porady bývají největším žroutem času, během kterého se UDĚLÁ MÉNĚ.

To, co má fungovat jako efektivní způsob, jak dát hlavy dohromady, jak prodiskutovat nápady a jak nalézt řešení pro překonání aktuálních překážek, u povídání začíná a často i končí.

Je to jako se statusem na sociální síti. Lidé ho proberou a šup zase na další. Se žádným praktickým závěrem, který by z porady vyvodili a aplikovali ve své pracovní činnosti…

Kolik to stojí

Konec porady! Hurá! Nadřízení jsou spokojeni, že si udělali z čárku. Před majiteli jsou z obliga. Své na poradě řekli a mají to za sebou. Bude klid.

Podřízení jsou také spokojeni, že si udělali čárku. Před nadřízenými jsou z obliga. Své na poradě vyslechli a mají to za sebou. Bude klid.

V USA spočítali, že ročně korporace vyhodí za neproduktivní porady 37...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům