1. Kdykoli si myslíš, že nemůžeš, vždycky můžeš.

Zátopek říkal, že běhání není v nohách, ale v hlavě. Věřil totiž, že tělo je řízeno mozkem. Co mozek přikáže, to má tělo sklon splnit.

Myšlenky nepochybně vedou k činům a činy k výsledkům. Podle Zátopka je tedy klíčem k úspěchu nebo zkáze to, JAK myslíme.

Kdykoli si připustíme negativní myšlenku (“to nezvládnu, na to nemám, to vzdám”), tělo ztěžkne a má sklon se zastavit. Naopak kdykoli přemýšlíme pozitivně (“to ještě vydržím, mám na to, nevzdám to”), tělo má sklon pokračovat.

“Kdykoli nás napadne, že nemůžeme, můžeme. Dokud totiž máme schopnost myslet, můžeme jakoukoli myšlenku vyměnit za jinou. Jestliže nás může napadnout záporná myšlenka, může nás stejně dobře napadnout kladná,” říkal Emil Zátopek. “Stačí zápornou myšlenku nahradit kladnou.”

Skutečně nemůže podle něj pouze ten člověk, který už nemá žádnou myšlenku. Tělo v té chvíli nedostává žádný pokyn a prostě zastaví. Dokud však mysl vytváří katastrofické scénáře, je schopna oživit také naději.

“Ať si myslíme, že něco dokážeme nebo nedokážeme, vždycky budeme mít pravdu,” řekl americký průmyslník Henry Ford a Zátopek to rád parafrázoval: “Kdo opravdu nechce, hledá důvody. Kdo opravdu chce, hledá způsoby – člověk, který chce, si vždycky cestu najde.”

2. Když nemůžeš, přidej.

“Tisíckrát mě při každém závodě napadlo: Dnes to nedokážeš. Ať jsem zaostával za ostatními (pocit “Co když dnes jsou lepší?”), nebo jsem vedl (pocit “Co když jsem to přepálil a nevydržím?”). Zjistil jsem, že nejlepší způsob, jak se vyhnout záporným myšlenkám, je zaměstnat mozek jinak, ideálně pozitivními myšlenkami,” vzpomínal Emil Zátopek.

Při tréninku, kdy byl na trati sám, vyznával pravidlo: Když nemůžeš, přidej. “Kdykoli jsem si myslel, že nemohu, mohl jsem. Stačilo trochu zvýšit rychlost. Tělo má totiž rádo změnu. Jestliže se ustálí ve stereotypním režimu, začne mozek lenivět a vymýšlet klukoviny, třeba: ,To je nuda, dnes to zabalím, není dobrý den.’ Přitom kdykoli mozek zaměstnáme kladným pokynem, například ,Přidej!’, tělo to dokáže. I když jen na pár metrů, prostě zrychlí. Tehdy jasně vidíme, že mozek úkoluje...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům