1. doporučení pro NI: Kdykoli nemůžeš zpátky, hledej nejlepší cestu vpřed.

Vyrovnat se s minulostí je základním úkolem člověka, než vstoupí do nového vztahu. Týká se to nejen lásky, ale i práce nebo přátelství.

Kdo do nového vztahu vstupuje nevyrovnaný s minulostí, škodí hned dvakrát – sobě a druhému. Proč?

Vztah je dům, který společně budujeme. Nelze ho stavět ze starých cihel. Ze starých cihel totiž nikdy nepostavíme nový dům.

Už Einstein řekl, že žádný problém nelze vyřešit za použití těch samých myšlenek, které ho vytvořily. Proto se vztahové problémy tolika lidí opakují – používají staré cihly.

Přitom život nám, jako ve všem, chce pomoci. Čas nestojí, čas přirozeně plyne vpřed. Jeho proud je dokonce tak silný, že se nikdo dlouhodobě neudrží v minulosti. Nevzpírejme se tedy. Jen proto, že jsme přečetli špatnou kapitolu, nemusíme vyhazovat knihu. Ba nemusíme ani číst stejnou kapitolu znovu v bláhové naději, že se snad změní. Mnohdy stačí jen otočit list dopředu – a celý příběh se změní.

Vyrovnání se s minulostí není složité, to jen my si ho komplikujeme. K této dovednosti stačí uvědomit si, že minulost nejde vrátit ani jakkoli změnit. S minulostí se dá udělat jedno jediné – přijmout ji. Jako fakt, jako zkušenost, jako ponaučení. Poděkovat za ni.

Každý, kdo prošel naším životem, je součástí naší historie. Pomohl nám formovat přítomnost, své nové hodnoty, od kterých už neustupujeme. Opakuji: Poděkujme za to. Je to nejlepší cesta vpřed.

1. doporučení pro NĚJ: Smiř se s tím, že někdo zůstává v srdci, i když v životě ne.

Vezměme si, prosím, jakoukoli knihu. Postavy představené v první kapitole často nezůstávají do konce příběhu. Stejné je to v životě. Většina lidí z našeho příběhu odchází. Jejich odchod neznamená konec našeho příběhu, jen konec jejich epizodky v našem příběhu.

Hrdinové z jednotlivých kapitol po přečtení nevypadnou z knihy. Stejně tak živí lidé nevypadnou z našich vzpomínek, ze srdce. Mají tam své místo. A přesný význam. O tom za chvíli.

2. doporučení pro NI: Nervi se se starým, stav nové.

Zvykneme-li si na jakoukoli postavu v knize, těžko snášíme to, že děj opustí. Myslíme si, že žádná postava se jí nevyrovná.

A máme pravdu. Ani v životě nikdo nemůže být stejný. Ale to je mnohdy dobře. Alespoň může být někdo...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům