Čtrnáctý den nového roku a v lesoparku, prvního ledna plném běžců, zase míjím jen staré známé tváře.
“Nejdu. Párkrát jsem vynechal a už se mi nechce. Doma je teplo,” hlásí mi domácím vrátným na ulici muž, který mě prosil, abych ho určitě každé ráno vyzvedl.
“Takhle je to snazší a levnější,” zvedá tašku ze supermarketu žena, kterou jsem ještě před týdnem potkával v prodejně zdravé výživy rozhodnutou, že konečně pomůže tělu a vynechá bílou mouku, lepek a rychlé cukry.
“Proč to lidé nevydrží? To mají tak malý cíl? Nebo slabou motivaci?” ptá se mě kamarád v šatně u bazénu.
Ani malý cíl. Ani slabá motivace. Ani neschopní lidé.
Jen – UKVAPENÍ lidé.
Protože na to mají. Protože to zvládnou. Jen si špatně vykládají své chyby.
Představte si, že se potřebujeme dostat z bodu A do bodu B. Víme, že tam jede autobus.
Jestliže nám autobus ujede, vzdáme to, nebo počkáme na další?
Jestliže předčasně vystoupíme na jiné zastávce, vzdáme to, nebo počkáme na další?
Jestliže nám místo velkého autobusu zastaví malé auto, odmítneme ho, nebo...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům