6. zlozvyk přespřílišných příprav

Všichni lidé mají stejně času – 24 hodin denně. Ti, kteří ho dostatečně nevyužívají, ho jednoduše marní.

Zabijákem produktivity v zaměstnáních jsou porady, mítinky. Pro dohled nad prvními zaměstnanci jsme museli studenty učit, jak vést porady tak, aby směřovaly k tomu, co je potřeba UDĚLAT. I za pomoci větší zábavy.

Jsme šťastní, že ti, kteří už vedou první zaměstnance, zvládají každé ráno jednoduché kontrolní kolečko. “Ahoj, na čem pracuješ? Ahoj, co jsi už dokončil? Ahoj, co čeká v pořadí k dokončení a na čem pořád ještě děláš?”

Funguje to. Mnohem více než nekonečné porady o tom, jak mít méně porad.

7. bázlivost odpovídat na všechno jinak než ANO

Chtějí po Tobě další úkol. Víš, že už takhle nemáš dost času. Tak to řekni. Řekni NE!

NE je negace. Lidé nemají dobrý pocit, když ho vyslovují. Pochopme však, že když se nenaučíme říkat NE, prožijeme život děláním věcí, které nepotřebujeme nebo které nás zdržují.

Nic proti Andreji Babišovi a názvu jeho hnutí, ale NE by mělo být základním pojmem slovníku, když jde o naši efektivitu. Neříkat ANO na všechno.

8. zlozvyk sebesrážení se

JSI dost dobrý. Všechno, co potřebuješ k úspěchu, už MÁŠ v sobě.

Znalosti se odlišují na ty, které znáš, a na ty, které se můžeš naučit. Schopnost naučit se JAKÉKOLI nové věci v sobě máš.

Co potřebuješ, jsou endorfiny. Cítit se dobře v procesu učení, kterýmžto procesem je ostatně i život sám. Proto naši absolventi v BUSINESS LEADERS ukazují i to, jak relaxují a nabírají sílu, a to technikami, které stojí za inspiraci. Jim fungují. Proč by nemohly Vám?

Sebepodceňování je důsledek odposlechu nadřízených v zaměstnání. To jim záleží na tom, abys rezignoval na změnu; abys přestal věřit v sebe; abys byl pouhou jejich loutkou, aby oni určovali, co budeš dělat a za jakou almužnu, a neodvážil ses vzepřít, protože Ty přece “nejsi dost dobrý”.

9. problém vzdávání cílů, ještě než se o ně pokusíš

“Já vím předem, že to nemá cenu.” A je to. Pravda je na světě.

Možná také žasnete, kolik je na světě “moudrých” lidí, kteří už dopředu vědí, co se nepodaří, a “prognostiků”, kteří už dopředu vědí, jak co dopadne.

Sedmnáctého prosince 1903 je měli umlčet bratři Wrightové, když provedli první úspěšný pilotem řízený let s letadlem těžším než vzduch a poháněným motorem. Přesto ti “moudří prognostici” breptali dál:...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům