Tvá mysl je jako živná půda. Co zaseješ, to vzklíčí. Ať je to cokoli. Zaseješ pochybnost, vyroste.

Můj přítel je na pokraji bankrotu. Ještě před lety měl vzkvétající firmu. Pak ale přišla pochybnost.

Jeho partnerka neměla dořešený vztah. Často mluvila o svém bývalém, tu a tam si psali při televizi, tu a tam se sešli, tu a tam se při setkání zpozdila. Tvrdila, že o nic nejde, ale CO KDYŽ… – promiňte a dovolte, abych Vás představil: Tak se totiž jmenovala ta přítelova pochybnost. CO KDYŽ se k němu chce vrátit?

Mlčel. To byla jeho první chyba.

A pak se stalo, že zjistil její první malou lež. Týkala se prkotiny. Ale už ji viděl přes skla pochybovačných brýlí. A zaznělo již důraznější CO KDYŽ: CO KDYŽ mi lže nejen v tak zanedbatelných věcech? Lhář je přece lhář, ne?

Trucoval. To byla jeho druhá chyba.

Ona se s izolací těžko vyrovnávala, ale nakonec to dokázala. Inu, vyrovnala se s izolací. Začala žít svůj život. A co žít, užívat! Koníčky, kamarádky, úsměvy. A on náhle viděl, že může být ten druhý. CO KDYŽ už bujelo. CO KDYŽ jsem druhý byl vždycky? Co vlastně dělá celé ty večery, když není při mně a neprosí na kolenou o odpuštění? CO KDYŽ jí to dokonce vyhovuje? CO KDYŽ si tohle vždycky přála?

A udělal třetí chybu. Obnovil v sobě emoční zranění z minulosti. Rozrýpal si ránu, kterou už mu kdysi uštědřila jiná žena. Podvedla ho, zatímco jí důvěřoval. CO KDYŽ už přerostlo jeho představivost. CO KDYŽ splynulo s faktem. CO KDYŽ se stalo vnitřní pravdou. Jestliže totiž jedna žena v minulosti mohla být nevěrná, proč by nemohla ani druhá?

Čtyři nožky jistoty

Aby židle, na kterou se chystáme usadit, byla stabilní, musí být čtyři nožky. Pochybnost je zpočátku vratká a my si to uvědomujeme. To se však změní, když ona pochybnost dostane čtyři nožky. Tedy když se naplní čtyři předpoklady pro uvěření pochybnosti. Právě jsem je popsal.

Pochybnost zaseje, když partner přichází s nedořešeným vztahem.

Pochybnost vzklíčí, když se partner dopustí lži, byť v jiné záležitosti.

Pochybnost vyroste, když začneme být ti druzí, třeba i proto, že je partner zadaný, že nemáme typicky partnerský vztah, nežijeme spolu, neřešíme každodenní problémy. Tam, kde kousek pravého vztahu chybí, vždycky bují nedůvěra.

No a nakonec pochybnost vzkvete, když se obnoví emoční zranění z minulosti. Hlava nám totiž začne připomínat nepříjemné zkušenosti, a ty zcela ovlivní naše přítomné jednání. I kdyby partner nevěrný nebyl, my mu prostě vztah znechutíme, a ještě budeme přesvědčeni, že jsme měli pravdu. Ano, měli, v minulosti.

Na vlastních nohou

A přitom stačí za ty čtyři navržené nožky poděkovat, nesedat si na židli z pochybností a zůstat stát pevně na vlastních nohou. To ale znamená:

– Nemá-li partner dořešený předchozí vztah, říct mu to. Upřímně sdělit své pocity a obavy. Musí to pochopit. Musí být rád, když je zjevné, jak je pro...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům