2. hraniční mez: Oba ještě respektují vzájemné rozdíly
Neexistují dva stejní lidé. Naše geny, výchova i životní cesta nám daly jiné zkušenosti a hlavně jiné normy. Co jsme prožili, to je pro nás normální. Ale všichni lidé kolem nás mohou považovat za normální něco odlišného, ba opačného. Nejsou horší nebo lepší, jsou prostě jiní.
Výhodou vztahu je mimo jiné to, že získáváme další dvě oči a další jeden mozek. Prostřednictvím partnera se můžeme na tentýž problém dívat z jiného pohledu, obdržet jiný názor. Důležité ale je, aby spolu žili dva lidé, kteří spolu dokážou nesouhlasit – v maličkostech se rozcházet, diskutovat, hledat kompromisy, zpřesňovat svou cestu.
Rozdílnost partnerů nám umožňuje získat přednosti, které nemáme, a mít oponenta, který nám dává zpětnou vazbu i tehdy, kdy sami nejsme schopni sebereflexe. Dva partneři se musejí odlišovat, ale současně se potřebují doplňovat. Nevadí, že v lodi každý pádlujeme na jiné straně, důležité je, že pádlujeme stejným směrem.
Neočekávejme, že partner odsouhlasí všechny naše návrhy. Nebo my jeho. Nedivme se, že on má svou pravdu a my také. Nesnažme se druhého přesvědčit, přehlasovat, nejde to. Ve vztahu existuje buď jednoznačná neshoda, nebo jednoznačná shoda. A to je dobře. Partneři jsou tedy nuceni nalézat konstruktivní řešení smysluplné pro oba.
Musejí hledat cestu k pochopení druhého. A když ho neumějí pochopit, snažit se alespoň přijmout, že jsou prostě odlišní. Jako dva sousedé, kteří mají pozemky spojené jedním plotem – nechť se scházejí u společné branky. To je nejlepší. Protože se sejdou vždycky na půli cesty.
3. hraniční mez: Oba se ještě snaží slova měnit v činy
Odbýt člověka slibem je to nejsnazší. Těžší už je slib dodržet. Přeměnit slova v činy.
Vztah je možné dlouhodobě budovat pouze tam, kde se udržuje důvěra. Nelze dlouhodobě věřit člověku, který něco jiného říká a dělá. Vztah s takovým člověkem je ztrátou času.
Nevadí, když člověk nedodrží svůj slib proto, že se o to pokusil a předpoklad nevyšel. Všichni se učíme a předpokladem učení je dělat chyby. Chybami se člověk nejlépe ponaučuje.
Problém ovšem je, když člověk nedodrží svůj slib proto, že ignoruje to, co slíbil. Naznačuje tím, že ten, komu slib složil, pro něj není tak důležitý (nemá pro něj takovou hodnotu), aby dostál svým slovům. V této souvislosti je však důležité mít ještě něco na paměti:
Muž není žena. Ženy jsou biologicky více spjaty s přírodou. Díky tomu mají vysoce rozvinutou intuici a hlavně rozumějí tomu, že věci je třeba posouvat. Celá příroda je založena na evoluci a dlouhodobé trpělivosti, proto ženy mají vrozenou trpělivost s dětmi, ze kterých dokážou z nuly vychovat samostatné jednotky, a také mají silný...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům