Jak si počíst v lidech aneb Proč ani knihu života nedělá jen happyend

Jedno ze setkání, která mě v mládí nejvíce ovlivnila, bylo to s Warrenem Buffettem. Americký investor, narozený třicátého srpna jako já, jen o čtyřiačtyřicet let dřív, na otázku, co bych měl dělat, abych se v životě co nejvíce odlišil od ostatních, řekl: “Číst knihy.”

Warren Buffett

“Já,” dodal, “jsem v začátku své kariéry přečetl šest set, sedm set i tisíc stran denně.”

Chápal jsem to tak, že jeho obor je o vstřebávání nových faktů, čísel, informací, ale on mě zarazil. “Čtení učí jinak přemýšlet při jednání s lidmi. Kdo nečte, má mylný pocit, že vidí druhému do hlavy, takže se nepotřebuje na nic ptát, nic si ověřovat, ujasňovat, komunikovat. Zato kdo čte, naučí se číst v druhých jako v knihách. To, co druzí říkají, přijímat jako právě tištěná slova, která nejprve klidně nasaje jako pokus o informaci, a potom o nich přemýšlí.”

Tato Buffettova technika mě naučila chovat se k lidem jako ke knihám. Neskákat do řeči, nesnažit se měnit něčí názory (nepřepisovat to, co čtu, jen proto, že s tím nesouhlasím), zkrátka jen ČÍST, pardon NASLOUCHAT, tiše až do konce a při tom PŘEMÝŠLET.

Knihy jako život

Čtení knih mě ale učí mnohem víc – i o životě.

– Otevřu-li knihu, první, co si uvědomím, je, že každý list má dvě stránky. Jako vše v životě. Jako každá událost, která nás potká. Všechno má svou světlou i stinnou stránku.

– A začnu-li číst opravdu dobrou knihu, tak jako psát opravdu dobrý život, toužím, aby pokračovala tisíc let. Protože dobré knihy stojí za to si vychutnávat, tak jako dobrý život.

– Začtu-li se do veselé nebo smutné kapitoly, neznám její délku, a v obou případech stojí za to si vychutnat každý řádek, protože v knihách, tak jako v životech, změna znamená život. A je dobře, že délku (ani u svého života) neznáme, protože v knize jako v životě nezáleží na délce, ale na hloubce příběhu, který prožíváme.

Knihy mi umožnily pochopit, že…

– Nikdy nenačnu novou kapitolu, budu-li pořád dokola číst tu starou.

– Některé kapitoly jsou bolestivé i tragické, ale pokaždé platí, že pokud neotočíme stránku, nedozvíme se, jak příběh pokračuje.

– Život je změna a změna je život. Proto se nedivme, když se v životě začínáme nudit, čteme-li pořád dokola jednu kapitolu. Posuňme se. Nezůstávejme strnulí nad nešťastnými kapitolami. Otočíme-li list, můžeme si užít ty šťastné.

Proč se hroutit z jedné špatné stránky?

– Může se stát, že v knize jako v životě...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům