Existují příručky, které člověku v psychickém vypětí doporučují sednout do auta a jet – “vyvětrat” si hlavu. Můj kamarád právě v takovém psychickém vypětí za volantem usoudil, že jeho situace je nezvladatelná a bude lepší ukončit život. S nohou na plynovém pedálu a blížícím se betonovým sloupem dálničního mostu k tomu měl ideální příležitost.
Nakonec to neudělal. V poslední chvíli jednu myšlenku vyměnil za druhou. Smrt za život. Zmar za boj. Beznaděj za druhý pokus.
Byl to jen chvilkový zoufalý pocit, a nemusel tu už být.
Lidé, prosím, navrhuji něco lepšího než sednout za volant: MLUVTE.
—
Vím, co jsou sžíravé výčitky, sebelítost, sebeobviňování, sebeponižování. Vím, jaké je nemoci vrátit minulost a chybu, která v ní zůstává spolu s námi. Vím, co je nevnímat nic než neštěstí. Vím, co je dno.
Ale také vím, že je něco úžasnějšího než smrt. Je to život. Je to překonání momentální slabosti. Je to odraz ode dna.
Proč vlastně musíme prožít tyto zoufalé okamžiky? Proč nám to mysl dělá, když na každý problém, který vyrobí, existuje v téže mysli i řešení? Proč jsou chvíle, kdy si nedokážeme odpustit to, že jsme – lidé?
I tomu věnuji svou novou knihu 100 nejkratších cest k Tobě aneb Příběh duše – abychom lépe pochopili život v celé jeho komplexnosti. Nejen jeden břeh této řeky – radost, štěstí, usmívání. Ale i ten druhý.
Knihu chci poprvé spojit s autorským čtením a povídáním s Vámi. Kdo má zájem, nahlaste se mi prosím zde.
—
Chyba. Všichni ji známe. Není nic lidštějšího. Více než šaty dělají člověka chyby.
V tom, že všichni chybujeme, mezi námi není rozdíl. To, v čem se odlišujeme, je pouze to, jak ke svým chybám přistupujeme.
Zda je zastíráme, nepřiznáváme, nechceme je vidět. V takovém případě se ale chyb nezbavujeme. Jen proto, že své chyby přehlížíme, nepřestávají existovat. Jsou pořád v naší mysli, jen zasuté – a vylezou. Je to přirozenost přírody. I půda vytlačuje kameny, které do ní zahrabeme.
Pokud batoleti, které při pokusu chodit padá, namluvíme, že v ničem nechybuje, chodit se nikdy nenaučí. I batolata mají přirozený...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům