2. krok: Začni se poměřovat s jediným člověkem na světě.
Zbraní těch, kteří si nás ochočili, je tvrzení, že nejsme tak dobří jako… (doplňme jméno kohokoli jiného). Toto své tvrzení dokládají tím, že nám chybí něco, co mají druzí. Například oproti druhým jsme mladší (tedy méně zkušení), nebo starší (tedy méně perspektivní). Nebo nemáme to, či neumíme něco, co někdo jiný.
Mají pravdu. Kdykoli budeme poměřovat sebe a někoho jiného, vždycky najdeme něco, co nám chybí a on má. To je však jen polovina pravdy. Nedodávají, že oproti druhým také vždycky máme něco, co oni nemají. Důvod je prostý: Žádní dva lidé nejsou stejní a každý má nějaké přednosti a nedostatky, které nikdo jiný na světě nemá. Poměřovat se s druhými je zkrátka pitomost, jejímž jediným výsledkem je, že se budeme cítit poníženě nebo povýšeně. Reálně nám to ale k ničemu nepomůže, protože neexistuje disciplína, ve které bychom se s druhými mohli skutečně objektivně měřit. Každý má jiné vlohy.
Skutečně úspěšní lidé se poměřují s jediným člověkem na světě – se sebou samými. Je to jediný objektivní souboj. Náš soupeř je zcela vyrovnaný a pouze na našem odhodlání záleží, jestli budeme dnes lepší než včera. Profesionální atleti také na trati více než druhé sledují sebe. Měří si takzvaný osobní rekord. Ten je posouvá. Vědí, že zaměří-li se na svůj výkon a jeho překonávání, výkonnostně porostou bez ohledu na soupeře.
Příroda dobře ví, proč nás učinila rozdílné. Chce, abychom všichni měli přednost, kterou prospějeme druhým (protože oni ji nemají), a současně abychom se při odstraňování nedostatků mohli inspirovat druhými, kteří bez ohledu na osobní vlastnosti také bojují především sami se sebou.
Všichni máme své sny. Druzí jim nemusejí rozumět, protože oni rozumějí jedině svým. A všichni také máme schopnost zjišťovat, jak svých snů dosáhnout. Stačí jen více sledovat sebe a méně druhé. Více se soustředit především na to, co je obsahem 3....
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům