Představte si hotel, kde požádáte o colu nebo zákusek, a uslyšíte: “To nevedeme.”

Představte si noc plnou hvězd, soukromou terasu a chuť na víno, koktejl, destilát, nebo – když už jste v Karlových Varech – becherovku, ale personál se omluví: “To u nás není možné.”

Představte si minibar, který s nadějí otevřete – a on neobsahuje pivo, destiláty ani tyčinky. Jedině minerální vodu – ve dvou velikostech.

“Vital hotel”, který v Česku nemá obdoby, se přesto dokáže vpít pod kůži. Protože má potenciál změnit člověku život…

“To nevedeme…”

Snažíte se zhubnout, ale selháváte, protože nemáte výdrž nebo nechcete počítat kalorie?

Cítíte se přetíženi, přestresováni, potřebujete se pročistit, detoxikovat, ale neumíte si připravit živou stravu (raw), nevíte, jak si pokrmy tepelně upravovat jen do 42 °C, aby se zachovaly enzymy, vitaminy, minerály a veškerá přírodní energie v klíčící formě?

“Tak to jedině Villa Ritter,” řekl lékař mému 77letému otci po poslední velké nevolnosti a dlouhodobé nespavosti.

Přiznám se, ten hotel jsem neznal. Budova, připomínající zámeček, z 19. století. Jen 18 pokojů, butiková atmosféra… Jenže…

“Kde je jídelní lístek?” diví se táta před večeří v domnění, že se až podle momentální nabídky a chuti rozhodne, zda poprvé v životě zkusí vitariánskou stravu, nebo ještě zůstane při svých omáčkách a knedlíkách. Ne, žádný lístek tu nemají. Jen tříchodové raw menu, již připravené.

“Colu… aperitiv…?” ptá se táta. “To nevedeme,” usmívá se servírka. Před zaskočeného otce pokládá bylinný čaj, následně směs zeleniny, klíčků a luštěnin – nevařených, nedušených, přesto tepelně upravených a skvěle ochucených – a jako dezert čisté mačkané jahody s chia semínky.

Pro tátu je to šok. “To je všechno?” žasne. “Já přece potřebuji víc…”

Tu větu si zapamatujte. Reaguje tak kdekdo. Na recepci hotelu jsou zvyklí i na dotazy, zda v okolí není večerka, “kde by se dojedli”. Ale Villa Ritter stojí na samém kraji lukrativní části West End, již u jezírka a lesa. Kolem jsou jen další honosné vily, žádné obchody. A dolů na kolonádu táta nevěří, že by “zesláblý zeleninou”, jak říká, došel.

Ve svém pokoji rezignovaně otevírá dveře na terasu, kterou úchvatně ozařují zlaté kopule pravoslavného chrámu svatého Petra a Pavla, naříká, proč v tomto hotelu nemají ani kávu, když je na ni přece zvyklý… a čerstvý vzduch proudící od lesa zatím vykonává své.

Proměna člověka

Skoro čtvrt roku měl táta problémy se spaním. Lékaři mu vyčítali tučné večeře, kofein, pohybovou pasivitu.

Najednou spí do rána jako mimino. Na snídani ho musíme budit – vyděšení, jestli se mu po prvním střetu s raw kuchyní něco...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům