2. důvod, proč nás srdce drží ve vztazích, které nám ubližují: Chce nás naučit, abychom si znovu sebe vážili
Vím, že se to nečte snadno, ale přesto (nebo právě proto) je důležité si to uvědomit: Lidé, kteří si nechávají ubližovat, si neváží sami sebe. Kdyby si sami sebe vážili, nenechají si ubližovat.
Ti lidé si sami sebe neváží proto, že někde pozbyli sebehodnoty, sebevědomí. Možná jim někdo řekl, že nestojí za nic, a oni si jen proto začali myslet, že opravdu nestojí za nic. Jako kdyby si na čelo nalepili štítek Jsem nic.
A ten štítek pochopitelně každý vidí.
Proto to také v životě funguje tak, že kdo nerespektuje sám sebe, toho nerespektují ani druzí. Každý z nás totiž sám nastavuje způsob, jak s námi má okolí jednat.
V magazínu FC jsem ukazoval příklad banánu, který moc a moc chce najít svého zákazníka. A tak se ověší cedulkou SLEVA! Ano, svého zákazníka brzy najde. Problém je, že zákazník v něm nevidí valnou hodnotu. Říká si: “Když je tak levný, to je asi už uvnitř shnilý…”
A tak tomuto člověku ani nevadí, když ten banán někde zapomene nebo rozsedne. Přece beztak neměl valnou hodnotu… A přitom byl docela čerstvý, chutný, znehodnotilo ho jen jeho vlastní podceňování.
Srdci tohle škodí. Trápí ho, když si o sobě myslíme, že si něco špatného zasloužíme. Proto nás sráží na dno. Ví, že všechno má své meze; že jednou naše ponižování skončí. A pak se všechno změní.
Jako bychom byli sklenice zkyslého mléka. Doufáme, že mléko jednou zesládne. Čekáme… až jednou pochopíme, že se to prostě nestane. Pak to mléko vylijeme. Ano, chvíli to ještě v našem životě zapáchá, připadáme si prázdní – že nám něco schází. Pokud ještě nejsme na dně, dokonce prosíme to zkyslé mléko, aby nás opět zaplnilo. Žijeme totiž ve...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům