4. kdyby: Tady můžu až moc ztratit.
Vždycky jsem se bál silných žen. Ukazovaly mi totiž, byť nevědomky, v čem zaostávám. Proto jsem se bál také prostředí silných mužů.
Kromě toho jsem se bál i žen, které hodně vytrpěly. Nechtěl jsem se starat ani o jejich děti z předchozího vztahu. Myslel jsem, že bych mohl hodně ztratit.
Pak jsem zjistil, jak jsem byl hloupý – jak moc mě silné ženy mohou inspirovat a ženy, které hodně vytrpěly, milovat. A jednou jsem dokonce zjistil, že silné ženy a ženy, které hodně vytrpěly, často jedno jsou.
Tím dnem jsem se přestal bát vlastních proher, vlastních chyb, vlastní bolesti. Pochopil jsem, že to je cesta k lepšímu Já – k zesílení, ne k zeslabení.
Tam, kde si člověk myslí, že může hodně ztratit, může ve skutečnosti hodně získat. Dvojnásobnou lásku – od odvržené ženy i jejího dítěte, které konečně najde skutečného tátu.
Stačí jen s druhými mluvit. Dát najevo, čeho se bojím, co mě vnitřně brzdí, kvůli čemu si nevěřím. Silní lidé (i ti, kteří hodně vytrpěli) vždycky pro mě měli dostatek pochopení – protože to sami zažili. Sami bývali slabí. Nikdo na světě se totiž silným nerodí, ale stává.
5. kdyby: Co když se zopakuje minulost?
Chyba bolí. Nechceme ji opakovat. Každý člověk je sice jiný, ale nastanou momenty, kdy nám nový partner někoho předchozího připomene. Pak se zalekneme: Nebudeme znovu zrazeni?
V knize 100 nejkratších cest k Tobě ukazuji na konkrétních příkladech, jak domněnky dokážou zničit i perfektní vztah. Ba dokonce, že to je u perfektního vztahu daleko snazší – protože se najednou máme o co bát.
Minulost je batoh plný vzpomínek, který neustále nosíme. Ten batoh těžkne, jak do něj přibývají nové špatné zkušenosti. A my ho každé...
Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům