O Hromosvodech a Bouřkových mracích: Proč každý dává jen to, co v sobě má

Místo předmluvy…

Prokop Diviš, 1754, z učebnice fyziky: Mezi zemí a bouřkovým mrakem může vzniknout rozdíl elektrických potenciálů. Překročí-li tento rozdíl elektrickou pevnost vzduchové vrstvy mezi mrakem a zemí, dojde k elektrickému bleskovému výboji, a to v místě, kde je vzduchová vrstva mezi zemí a mrakem nejtenčí. Mrak za svou výbojnost nemůže, přesto je pro své okolí nebezpečný. Sám se potřebuje bleskového výboje zbavit jeho svedením do země.

Můj první “bouřkový mrak”

V životě jsem princip bouřkových mraků poznal, když mi bylo 8 let. Bratr se učil na maturitu. Byl nervózní, v přepětí.

“Nelez mi sem,” zavrčel ke dveřím pokoje, kdykoli jsem opatrně vzal za kliku a chtěl vstoupit. Ano, zavrčel, aniž by na mě pohlédl. Když jsem se k němu pokusil přiblížit potřetí, vyskočil ze židle a tloukl mě. Přitom jsem mu nesl svůj obrázek, na kterém byl on, spokojený učitel a můj vzkaz: BRÁŠKO, DRŽÍM TI PALCE!

Tenkrát jsem to ztlučení nechápal. Dnes vím, že to už je osud hromosvodů. Někdy dostat “natlučeno” za to, že bychom rádi druhým pomohli.

I to patří k této zrychlené době, o které píšu v novém vydání magazínu FC Jak obstát v dnešní době ledové. Nebudete-li proti, budu se dnes věnovat jedné z nejsložitějších kapitol mezilidských vztahů. O pomoci bouřkovým mrakům. O tom, jak být co nejúčinnějším hromosvodem, který člověku v přepětí pomůže vybít se, aniž by nás jeho výboj poranil nebo zničil.

Protože, a to jsem ze zkušenosti s bratrem odnesl: Nemůžeš pomoci každému. Ale každý může pomoci někomu.

Bouřkový mrak

Seznamte se, prosím. To je Bouřkový mrak.

Někdo, na kom Vám záleží. Je pod tlakem, v úzkostech, bezmoci. Jako raněné zvíře, které potřebuje pomoci, a přesto každého, kdo se přiblíží, kouše.

Navenek vypadá odsouzeníhodně. Raněným zvířatům skoro nikdo nerozumí. Přitom je to tak prosté. I u člověka některá zranění nejsou vidět na těle, přitom jsou hlubší a mnohem bolavější než cokoli, co očividně krvácí.

Nemůžeme ta zranění vidět, protože jsou uvnitř.

Nemůžeme je pochopit, protože je sami necítíme.

Vidíme jen někoho, kdo se trápí zdánlivou maličkostí (prací, soukromím), a tak rádi bychom mu pomohli. Zbavili ho jeho...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům