O Hromosvodech a Bouřkových mracích: Proč každý dává jen to, co v sobě má

2. na pochopení: Nikomu nedělá dobře skákat z oken

Výboj… Prásknutí, až se podlomíme v kolenou. Může to být zlé slovo, které nám hodně ublíží. V očích druhého jako by náhle vysvitla úleva – že také někomu jinému je chvíli špatně.

Tehdy se nám může zdát, že druhého nepoznáváme. Najednou je paranoidní, bez smyslu pro humor a jiskry života, agresivní. Zabíjí sám sebe. A my třeba ani nevidíme žádný zjevný důvod. Je tak snadné Bouřkový mrak odsoudit. Rozhodně snazší, než ho pochopit.

Když jsem hovořil s lidmi, kteří se neúspěšně pokusili o sebevraždu, nikdo tak neučinil z abstraktního přesvědčení, že smrt může být lákavá. Všichni dosáhli takové úrovně neviditelného utrpení, která byla nesnesitelná. Ocitli se v pasti, tak jako lidé, kteří stojí v otevřeném okně a na záda jim tlačí požár.

Nemylme se. Hrůza pádu z velké výšky je úplně stejná, ať jste na mostě nebo v hořícím okně. Co člověka donutí skočit, je pouze nesnesitelnost plamenů a volba mezi dvěma hrůzami. Nepomůže mu, když někdo zdola z chodníku zakřičí “Neskákej. Vydrž přece!”. Ne, žádný pozorovatel nikdy nepochopí ten skok. Musel by být sám uvězněn na parapetu a cítit spalující utrpení.

Jak zdůrazňuji v magazínu FC, nikdo si rád neubližuje. Žádné zvíře ani strom. Natož člověk.

Nicméně žádný bouřkový mrak nedokáže přepětí držet pořád. Musí ho vypustit.

3. na pochopení: Pozitivní rady pomohou jen málokdy

Příklad s požárem jsem uvedl i pro lepší pochopení tohoto bodu. Zdá se snadné člověku v problémech vyprávět pozitivní slovíčka jako “Ono to nebude tak hrozné”, “Jdi na zdravý vzduch” nebo “Udělej zásadní změnu”. Lidé, kteří nikdy nebyli v kůži Bouřkového mraku, nechápou, že k vyřešení nestačí dát naději a chladivý obklad na bolest. Ba dokonce pak si Bouřkové mraky mohou připadat ještě hůř – prázdně, neschopně, bezcenně.

Správný Hromosvod musí pochopit, že Bouřkové mraky někdy potřebují být samy. Vypořádat se s vnitřním trápením po svém – možná jejich způsob nebude zrovna tak cool, jak si představujeme, ale na tom nezáleží. Je životně důležité, aby byl JEJICH. A v tom je musíme podpořit.

Podpořit znamená dát tomu člověku najevo, že nám na něm záleží. A že nejsme jediní. A že všichni tito lidé stojí za to, aby ten člověk bojoval – i tehdy, když to chce vzdát; když žádnou podporu necítí.

Podpořit znamená oprášit staré dobré vzpomínky a promítnout je do...

Chcete pokračovat ve čtení?
Vytvořte si ZDARMA účet a získejte přístup ke všem článkům